Říjnové dny

Říjen to už je skutečný podzim. Sychravé, mlhavé, dušičkové počasí sice na sluncem zalité dny ztrácí body, ale má taky něco do sebe. Příroda hraje všemi barvami a úroda dýní, ořechů a jablek se bude opakovat zase až za rok.  

Hned začátkem října ke mně doputovala viróza s protivným kašlem a trvalo to neskutečně dlouho než jsem se ho zbavila. Naštěstí se tato nepříjemnost kompenzovala oslavou manželových narozenin a krásnou kytkou, kterou jsem od něj dostala k výročí. Nevzpomínám si, že by někdy zapomněl.

Při pochůzce městem jsem objevila malý, ale milý murál a vůbec bych se nezlobila, kdyby se jich na fasádách objevilo víc. Město s nimi tak nějak ožije.

Cestou od lékaře jsem proletěla květinářstvím La Plevela. Potřebovala jsem pár drobností na podzimní věnce a spolu s nimi jsem si odnesla dvojici skleněných dýní. Je to tady vždy tak inspirativní, moc ráda sem chodím. 

Hned další víkend jsem si dopřála velkou radost s věncovým workshopem. Je to vždy moc mile prožité odpoledne. S podobně naladěnými dušemi, krásným materiálem a dobrotami, které nám floristka Anička připraví. Tentokrát v novém prostředí starého mlýna.

Podzimní věnce jsou vůbec moje velká radost a potřebná relaxace. Letos jsem jich umotala několik a všechny byly pohlazením po duši.

Na zahradě už mnoho práce není. Zeleninové záhonky jsou sklizené, muškáty a suchomilky uklizené do bezmrazého bezpečí a došlo i na odpočinek na terase. Před ranním mrazem jsem ořezala stále bohatě kvetoucí jiřiny a rozdala je holkám v práci. Pro radost.

Sezónní koláče byly plné švestek, máku, ořechů, hrušek, jablek a dýní. Klasika a zbyl čas i na nové recepty k vyzkoušení.

  

Doma to podzimně prokouklo. Do adventu mně budou dělat radost dýně, hříbky a šípky.

A konečně poslední říjnový týden... halloweenský. Užíváme dobroty, sledujeme Stardance, zajdeme na hřbitov a za mamkou. Zkrátka nic zvláštního, ale je to znamení, že všechno je tak, jak má být. 

Přichází listopad, měsíc, který nemám moc ráda. Tma ráno, tma brzy odpoledne, celé je to takové temné období. Většinou není nač se těšit, ale kdoví... třeba to letos bude jinak.

A jen tak mimochodem: Říjnová nástěnka vypráví o sbírání hub a ořechů, o sklizni jablek i dýní, o vinobraní. Připomíná, že nesmím prošvihnout pletení podzimních věnců, pouštění draků a procházku mezi padajícím listím.