Poetické Cisternino

S Apulií jsme se rozloučili v městečku Cisternino, které sousedí s naším domovským Locorotondem. Je to poslední z bílých měst, které stojí za návštěvu. Už při plánování dovolené jsem přemýšlela, jestli to nebude tak trochu nuda, vidět čtvrté bílé město. Musím ale říct, že místní obyvatelé se snaží každé své město udělat něčím jinak zajímavým a výjimečným. Tady to pojali poeticky a na to já slyším.   

 

 

 

 

Cisternino se nachází na okraji údolí Valle d´Itria, není to právě turistický magnet a nemá plno atrakcí, které "musíte vidět". Co má, je zvláštní kouzlo a srdce plné veršů.

"Cisternino je krásné, namalované štětcem, napsané inkoustem... Cisternino je celé naše."

I Cisternino je stejně jako vedlejší Locorotondo háčkované z krátkých a dlouhých sloupků. Krajkované detaily zdobí mnoho zákoutí a přitahují zraky návštěvníků.

 

Čím se městečko odlišuje jsou verše a různá poetická vyznání, na která návštěvník narazí při putování bílými uličkami a sluncem zalitými náměstími. Je opravdovým potěšením nacházet verše na nároží, na zamilované lavičce, na každém stupni dlouhého schodiště.  

Že je vše italsky nikomu nevadí. V dnešní době překladačů si lze vše jednoduše přeložit z fotky, ale trochu to ztrácí to tajemné kouzlo. Já jsem tu našla i naše dávné svatební motto 💗.

Druhý důvod, proč navštívit Cisternino je mnohem prozaičtější. Je to vynikající jídlo, které si zakládá na místních surovinách a kulinářské tradici. Městečku se také přezdívá "la citta della bombetta".  

  

Cisternino je známé pro své fornellipronti — tradiční řeznictví, které grilují čerstvé kusy masa na místě a podávají je u venkovních stolů. Od místních klobás a bombett, což jsou plněné masové závitky, až po jednoduchý, rustikální chléb a víno, to je kultura pomalého jídla Apulie v nejautentičtější podobě.

 

Fazolové pyré s divokou čekankou (fave e cicorie selvatiche), orecchiette con braciole e polpette (těstoviny ouška s rajčatovou omáčkou, plněnými hovězím a chlebovými koulemi, které se na konci ponoří do omáčky) a pečené vepřové závitky (bombette) jsou tři typické pokrmy kuchyně Cisternina. 

 

 

V Cisterninu se nám podařilo poprvé a naposledy zaparkovat zdarma. V Apulii je parkování zdarma většinou jen mimo sezónu. V sezóně velmi zřídka. Platí se za parkoviště nebo stání v modré zóně od 1 - 3 eur za hodinu.

 

  

 

 

Bílé domy Cisternina jsou posazené na návrší, které obklopují olivové háje. Vyhlídkovou ulicí Via Alessandro Manzoni jsme vyšli na návrší a cestou jsme obdivovali pohledy na Itrijské údolí. 

Na Piazza Garibaldi je malý park s vyhlídkovým místem Belvedere a památníkem válečným hrdinům.

Na druhé straně silnice začíná naše procházka historickým centrem. Vstup roky hlídá normanská věž Torre Civica, dnes muzeum města. 

Procházíme kolem kostela Chiesa Matrice S. Nicola di Patara a branou Porta grande vstupujeme do místního labyrintu. 

 

Historickým jádrem Cisternina prochází jedna širší ulička ohraničená branami Porta grande a Porta piccola. 

V polovině se ulička promění na malebné náměstí Piazza Vittorio Emanuele II. s hodinovou věží a spoustou místa, kde se lze usadit, ochutnat místní dobroty a užívat klidnou atmosféru.    

Skutečná magie Cisternina spočívá v jeho neplánované architektuře — bílých domech opřených o sebe, spojených oblouky, schodišti a balkony zdobenými květinami.

Historické centrum s jedinečným a nadčasovým charakterem. 

 

 

Tato spontánní architektura – formovaná zručností místních kameníků – dává Cisterninu jeho poetický, lidský rozsah a uklidňující harmonii.

 

 

 

 

Jsou tu taková místa, která upevňují Cisterninu pověst nejpůvabnějšího města v Puglii!

 

 

 

Najdou se i místa andělská a zamilovaná zákoutí.

 

 

Město se specificky poetickým nádechem, to je Cisternino.

 

Po stranách náměstí je skutečný jihoitalský labyrint uliček, průchodů, zákoutí s vkusnými obchůdky s krásnou uměleckou keramikou, malými útulnými kavárnami, trattoriemi a fornelli.  

Po bombettě sladká tečka 😋.

 

 

Demola - V labyrintu bělostných uliček Cisternina vznikla fornella - výroba masných výrobků Arrosteria del Vicoletto. Obchod, který otevřel Vitův dědeček v roce 1927, není běžné řeznictví. Fornelly v Cisterninu vyrostly z dávné tradice společného hodování na venkovských jarmarcích. Moderní fornelly tuto tradici zachovávají, a tudíž připravují maso hned na místě.  

 

 

Kamna jsou tradičním způsobem pečení, kdy se maso peče ve svislé poloze při žáru bukového dřeva. Kamna v řeznictvích mají v Itrijském údolí staletou tradici. 

 

 

 

Pečené bombetty, klobása zampina nebo šunka capocollo jsou produkty s tradičními metodami předávané po generace, pouze z přírodních, vysoce kvalitních surovin, bez použití konzervačních látek nebo barviv.  

Ale pozor! Na rozdíl od našich řeznictví otvírají až v 19 hodin.

  

 

 

Parkoviště zdarma: roh ulic Via Principe Amedeo a Via Cappuccini

Řeznictví Demola: www.arrosteriadelvicoletto.it

 

 

 

Proč navštívit Cisternino? Najdete tady tradiční apulijskou kuchyni zachovávající kulinářské dědictví, bílé historické centrum s pomalou atmosférou jihu Itálie a veršovanými detaily. Tady mají své město skutečně rádi.

 

Triumfální večerní výzdoba.

A jen tak mimochodem: Zbývá zasvětit vás do tajů místní kuchyně.

Tento region představuje Itálii v její nejzákladnější podobě. Zažijete tady Itálii "tu pravou - La vera". Má jednoduchou kuchyni z místních plodin – voňavého olivového oleje, čerstvé zeleniny a ryb, lokálních masných výrobků a sýrů proslulých po celém světě. A tvrdou pšenici na těstoviny a chleba. 

Místní kuchyně je označovaná jako cuccina povera, kuchyně chudých. To ovšem nic nemění na tom, že je prostě výborná. Důraz je kladen na volbu těch nejlepších, místních surovin a pečlivou přípravu.

Co město či oblast, to jiná gastronomická specialita. V celé Apulií ale na jídelníčku najdete typické těstoviny ve tvaru ouška - orecchiette. Připravují se na tisíc způsobů. S rajčaty či jinou zeleninou, sýrem, mletým masem,... Výrobu této těstoviny jsme viděli v Bari, kde hospodyně připravují a suší orecchiette na ulici před svými domy.

Ve velkém se tu jedí také malé slané suchary – taralli. 

Ochutnejte pasticciotto – místní sladké pečivo plněné krémem, které je symbolem Lecce.  Varování: Je prudce návykové!

Zavítáte-li do města Altamura, nezapomeňte ochutnat místní chléb, který jako jediné pečivo získal označení DOC a je dodáván i na první vatikánský stůl.  

Apulie je domovem věhlasné burraty. Čerstvého sýra z kravského nebo buvolího mléka, který vypadá jako mozzarella, ale uvnitř skrývá krémovou smetanovou náplň. 

Neodolatelné jsou i zdejší masné výrobky. V jejich výrobě vynikají města Cisternino a Martina Franca. Ať už si objednáte bombetty nebo sušenou šunku capocollo, nešlápnete vedle.

V Salentu nezapomeňte ochutnat Primitivo, slavné italské červené víno, které pochází z této oblasti. 

A dovézt domů láhev apulijského olivového oleje se považuje za nezbytnost.

Děkujeme Apulii za nezapomenutelný týden. Život tu plyne svým vlastním tempem. Místní obyvatelé se přizpůsobili nehostinné krajině mimo jiné tím, jaká obydlí stavěli, čemu se věnovali a co jedli. S potěšením jsme to nejlepší poznali a ochutnali. Odlehlá poloha regionu se zasloužila o klidný a pohodový čas naší dovolené bez tlačenic a anti turistické atmosféry. 

Grazie mille Puglia! 💗

Ani na zpáteční cestě domů jsme nezaháleli a mám pro vás připravené čtyři sladké italské bonbonky 🍬.