Život na zámku

Dánština má pro hrady, zámky a různá panská sídla jednotné označení SLOT. Dnes vás pozvu na dva takové sloty. Oba patří mezi největší a nejkrásnější stavby, kterými se může Dánsko pochlubit, prostě taková dánská verze Lednice a Hluboké.

 

  

 

 

Egeskov 

Abychom si mohli prohlédnout jeden z nejkrásnějších vodních zámků Evropy, musíme se vrátit na ostrov Fyn, pro který je Egeskov jedním z největších turistických lákadel. 

 

  

  

  

 

 

Nejzachovalejší evropský renesanční vodní zámek z 16. století ukazuje sílu Dánska v tzv. zlatém věku. Vystavěný je na dubových kůlech uprostřed vodní hladiny, které mu daly i název. Egeskov znamená dubový les, který prý celý padl na výstavbu zámku. 

Celý zámek obklopuje vodní hladina a přístup je po náspu nebo padacím mostu.   

 

     

 

V Dánsku je většina "slotů" v soukromém vlastnictví a není možná prohlídka interiérů. I Egeskov je v držení rodiny Ahlefeldt-Laurvig-Bille, ale část zámku je zpřístupněna a zájemci si mohou prohlédnout historické interiéry s místní raritou - historicko-uměleckým domem pro panenky zvaným Titanie. 

 

 

 

 

 

Do hospodářských budov zámku jsou umístěna muzea historických automobilů, motocyklů, kočárů, letadel, sanitek, hasičských a kempingových vozů.   

 

 

 

Své místo tady našly i historické předměty z venkovského života a Drákulova hrobka. 

 

 

 

My jsme sem dorazili asi hodinu před zavíračkou a stihli už jen prohlídku rozsáhlého zámeckého parku z 18. století. 

 

 

  

 

 

Park je rozdělen do mnoha částí a vybrat si návštěvník může zahradu v anglickém, francouzském nebo orientálním stylu. Projít se rozáriem, fuchsiovou, jiřinkovou, trvalkovou a bylinkovou zahradou. Najde tu i přírodní bludiště, potagere - zeleninovou zahradu, jelení oboru, množství soch a vodních prvků. 

 

Zámek bývá v turistické sezóně hojně navštěvován a doporučuje se návštěva brzy dopoledne nebo v pozdějším odpoledni. My jsme volili druhou možnost a nelitovali jsme. V některých pustých koutech zahrady jsme se skoro báli.

 

 

 

 

Vstup do zámku je přes skleníky, odkud si můžete odnést zámecké rostlinné přebytky nebo krásné upomínkové předměty a bytové doplňky. Hned vedle je velké dětské hřiště.

 

Jak už jsem psala kdysi na začátku... Dánsko proslavil Hamlet, Andersen a Lego. Andersena jsme důkladně poznali v Odense, Legoland jsme navštívili, když byly děti menší, a tak zbývalo odhalit už jen Hamletovo tajemství. Po návštěvě Kodaně jsme se proto vydali do Helsingöru, kde stojí slavný hamletův hrad Kronborg.  

 

Kronborg 

Zatímco Kodaň se nachází na jižním konci Öresundské úžiny a se Švédskem je spojena mostem, 40 km vzdálený Helsingør leží na severním cípu Sjællandu a přes 4 km širokou úžinu jej se švédským Helsingborem spojuje pravidelná trajektová linka. 

Trajekt do Švédska míří 3x za hodinu. 

Švédsko je na dohled.

Přímo v přístavu se nad mořskou hladinou vypíná mohutný renesanční zámek Kronborg, který jako bájný Elsinor proslavil W. Shakespeare, když sem umístil děj své divadelní hry Hamlet, kralevic dánský. 

 

Místa hojně využívaného k obchodování využil v roce 1500 král Frederik II. a přestavěl vojenskou pevnost do ohromujícího hradu za účelem vybírání poplatků a cla od projíždějících lodí.

 

 

Öresundská úžina a švédský Helsingbor.

 

 

 

Do hradu promítl své bohatství a sílu, které inspirovalo Shakespeara k napsání Hamleta.   

 

 

 

 

V 17. století celý zámek vyhořel a kromě špice jižní věže byl celý znovu postaven a až do roku 1926 sloužil jako kasárny. Od roku 2000 patří mezi památky světového dědictví UNESCO.

  

 

 

 

 

Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout královské pokoje s tapisériemi a prozkoumat kasematy pod hradem. 

 

 

Bastiony s děly namířenými na moře. Co kdyby některá loď chtěla proklouznout bez zaplacení? 

 

 

 

A jak to tedy bylo s Hamletem? K sepsání dramatu inspirovaly Shakespeara staré kroniky, které vyprávěly o princi Amledovi z vikingské doby, o bohatství hradu a o přepychových slavnostech, kterými byl Kronborg proslaven.  

 

 

 

Milovníci Shakespeara mohou každoročně navštívit mezinárodní Hamletův festival nebo si užít scénky z dramatu, které v historickém prostředí předvádí kostýmovaní herci.  

 

 

 

Samozřejmě, že Kronborg na sebe strhává velkou pozornost, ale za procházku stojí i protilehlé historické centrum města Helsingør. Tiché uličky, malebná náměstíčka, zajímavé obchůdky (už bohužel zavřené) a tradiční hostince nás přivedly k starodávným kostelům.

 

  

 

 

  

 

 

 

Nejprve jsme si prohlédli gotický klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie. Je to jediný v úplnosti dochovaný středověký klášter v celé Skandinávii. 

 

 

 

Zaujala nás i katedrála Svatého Olafa, ale bohužel byla stejně jako klášter už nepřístupná. 

 

  

 

K Dánské evangelické luteránské církvi se hlásí asi 75 % obyvatelstva, ale bohoslužby pravidelně navštěvuje míň než 5 % populace. Zajímavé je, že po reformaci bylo umožněno ženám stát se knězem a dnes tvoří téměř polovinu všech pastorů.

 

 

 

Může se hodit:

Egeskov: Veliké bezplatné parkoviště je hned u zámku, který je otevřen od 10 - 17 hodi. Vstupné do zámku, parku a výstav v hospodářské části je pro dospělého 265 DK, pro děti 4 - 12 let 160 DK. Varianta bez zámku: dospělí 225 DK, děti 145 DK. 

Helsingør, Kronborg: V přístavu je několik parkovišť, ale nejsou velká, tudíž plná a za poplatek. My jsme měli štěstí a našli jsme tady poslední volné místo. Navíc jsme přijeli pár minut po 17 hod. a to už bylo parkování bez poplatku. Další parkoviště jsou za Kronborgem. Na zámek je vstupné pro dospělé 145 DK a pro studenty 125 DK. Okolí kolem bastionů je bezplatné. 

Katedrála Sankt Olai a klášter Sankt Mariæ mají volné vstupné. 

 

 

 

A jen tak mimochodem: Jako každá země je i Dánsko opředeno legendami a bájemi plnými vodníků, mořských panen, skřítků a trollů.

Jedna legenda se váže i k hradu Kronborg, v jehož podzemí se nachází socha bájného dánského rytíře Holgera. Holger Danske údajně spí pod hradem a stejně jako naši Blaničtí rytíři, se probudí a přijde na pomoc, kdykoliv bude Dánsko v nebezpečí.   

 

 

  

Zajímavá je i legenda o dánské vlajce Dannebrog, nejstarší vlajce světa. Podle legendy se během bitvy u dnešního Tallinnu v roce 1219 dánský král Valdemar II. ocitl v beznadějné situaci. Když se modlil o záchranu, spadla z nebe červená vlajka s bílým křížem. 

Vojáci ji vztyčili, což pozvedlo jejich morálku natolik, že bitvu vyhráli. Od té doby se tato bohem seslaná vlajka stala symbolem národa, a že jsou na ni místní hrdi, dokazují její všudepřítomností.