Srpnová zahrada

Jaké byly srpnové zahradní dny? Zahrada se chlubila barevnou duhou trvalkových květů, vydávala košíky zeleninové úrody a intenzivně se starala o moji duševní pohodu.  

 

 

 

V okrasné části okrašlovaly rudbekie, echinacei, floxy, vrbiny, rozrazilovce, šanty, hortenzie. Začínají kvést rozchodníky a rozchodníkovce, blíží se čas aster.

 

 

 

 

Trvalková džungle dělá radost nejen mně, ale na své si přijdou včelky, motýle 😉, čmeláci a jiní hmyzáci, které ani neumím pojmenovat.

 

 

 

V srpnu ještě dokvétala bílá magnolie a kvetení si zopakovaly růže, kalina i plaménky. Hortenzie teď jedou na plný plyn, srpen je jejich top měsíc. 

 

 

 

Předpěstování zeleninových sazenic ze semínek a následná starostlivost přináší své ovoce. Košíky se plní voňavými rajčaty, velikými rudými paprikami, chutnými okurkami. Sklidila jsem cibuli, postupně zpracovávám mangold, cukety, mrkev. Dozrávají švestky, ostružiny, ve skleníku stolní hrozny. Sbíráme popadaná jablka na štrůdl a těšíme se na rekordní úrodu ořechů - papíráků.

Slunečnice zdobí bramborový záhon. Předloňská semínka se probrala letos k životu.

 

 

 

 

Z čeho mám velkou, nefalšovanou radost jsou jiřiny a hledíky. Na jaře to vypadalo všelijak, ale srpen jim pomohl a bude krása do vázy.

 

Pomalu si připravuji košíky na podzimní výsadbu a co jde, to se snažím zachránit pro příští rok. Nízké karafiátky jsem zasadila k trvalkám, jsou plné poupátek, tak snad ještě udělají trochu parády. Vykvetl i fialový muškát, který se mně na jaře podařilo zlomit.

 

  

 

I za manželem je na zahradě vidět obrovský kus práce. Vyčistil a předláždil zahradní dlažbu, která to za ty roky už potřebovala. Je to tak pěkné, že bychom měli nosit papučky i na zahradě.

 

Doufám, že se povede i závěr zahradní sezóny a všelijaké pohromy se nám vyhnou. To pak budeme s mým chlupatým zahradním kolegou spokojeni tuplovaně.

 

 

 

A jen tak mimochodem: Na závěr jedna odkoukaná vychytávka. Nemám ráda, když se trvalky či trávy válí po zemi. Zvlášť, když to vadí v průchodu po chodníku. Poprosila jsem manžela o zábranu, která vypadá líp než kus špagátu s tyčkou. Manžel ohnul starý drát do půlkulatého tvaru jako na obrázku. Konce jsem zapíchla po bocích a tráva se zázračně narovnala. A skoro není vidět. 

Před...

... a po.

Prý kdyby věděl, že to budu fotit, vzal by hezčí drát. Tento je ze starého napínáku na králičí kůže 😉.