Sním o Vánocích bílých...

... a když dojde, dám si i červený. Jak to tak vypadá, bude to jediný bílý, co na svátky budeme mít. Sněhová nadílka z minulého týdne je už rozpuštěna a počasí jede stereotypně v klasice českých Vánoc. Mlha, mrholení, nevlídno. 

Mé dny letí nadzvukovou rychlostí. Dlouhý pracovní seznam se místo odškrtávání hotových úkolů jen dál prodlužuje a prudiči znají jen jednu cestu - tu do naší kanceláře. Jestli to takhle bude pokračovat, brzo dojde i na to červený 😉.

Nezbývá než doufat, že počasí i mí kolegové dostanou rozum a začnou se chovat vánočně. Abych se odreagovala, dozdobila jsem zbytek domu, dokončila úklid a o víkendu se konečně chystám péct cukroví. Stromeček jsme koupili dnes a zbývá už jen běžný nákup potravin a pohořelického kapra. A pak se už budeme jen těšit na společný čas, na Ježíška, na vánočku, na pohádky.

  

  

   

 

A něco z obýváku...

 

  

  

 

 

  

 

A jen tak mimochodem: Ještě pár fotek z okolí domu. Před vchodem jsem vyrobila stromek ze staré opěry pro popínavky a dlouhých šlahounů clematisu montana.

 

Adventní Brno

Cestu do Brna pro poslední dárečky jsme spojili s prohlídkou adventně vyzdobeného centra města. Jako každý rok se měly vánoční trhy konat na náměstí Svobody, na Zelném trhu a na Dominikánském náměstí. Jak to dopadlo, všichni víme. 

Nesmyslnost zákazu konání vánočních trhů byla v Brně předvedena v plné síle. Stánky s jakýmkoliv občerstvením byly uzavřené... a tak si okolní restaurace a kavárny otevřely stánky se svařákem a podobným občerstvením před svým vchodem. Takže frontám bez rozestupů a konzumaci jsme se stejně nevyhnuli, že? 

Lidí bylo na těchto náměstích moc, skoro stejně, jako když byly trhy otevřené, takže to taky neklaplo. Pár stánků s řemeslnými výrobky otevřeno bylo, ale návštěvníci stejně nic moc nekupovali. Ochranné prostředky byly vidět minimálně a několikrát jsme viděli hlídky policie, jak na celou tuto zakázanou taškařici dohlíží. Nějak nerozumím zákazu, který když se nedodržuje, tak se stejně nic neděje.     

Svoboďák bývá takový komerční a kromě velkého vánočního stromu tady nebylo co obdivovat.

Tedy když nepočítám blízkou sochu Markraběte Jošta Lucemburského na kuňafě. Endemického křížence koně a žirafy vyskytujícího se pouze na tomto náměstí. 

Nebo legendami opředený brněnský orloj a jeho kuličkovou mafii. 

Na půl cesty mezi těmito novodobými brněnskými symboly mne zaujala brána do domu. Ta je zajímavá a nápaditá.

Stará radnice je hezky nasvícena a i v tomto zimním období se dá využít vyhlídky z věže. Na nádvoří je velká hojně navštěvovaná vyřezávaná vánoční hvězda. 

Nejhezčí trhy bývají na Zelňáku. Letos je to celé smutné, zavřené a  návštěvníci toužící po adventní atmosféře bloumají bez cíle po náměstí.

Poslední naše zastávka byla na Dominikánském náměstí. Před Novou radnicí je vystaven Halouzkův betlém. Letos přibyli čápi a aktuálně má betlém už 117 figur.

Centrum města je krásně nazdobeno a nasvíceno a tak není divu, že láká k procházce. Nebo projížďce vánoční šalinó.

 

 

A jen tak mimochodem: I když v Brně bylo sněhu už velmi málo, mě v pátek ráno čekalo před domem toto překvapení...