Adventní Olomouc

Poslední listopadové dny jsem absolvovala školení v Olomouci. Pro toto město mám slabost a moc jsem se na "výlet" těšila. Program konference byl náročný a jedno školení střídalo druhé. 

Pořadatel pro nás připravil i moc pěkný večerní program. Mimo jiné to byla večerní prohlídka města a adventních trhů s odborným průvodcem. Čekala nás spousta zajímavých informací, kouzelná atmosféra adventně vyzdobené Olomouce, večerní město za třpytu světel a taky pěkná zima.

V plánu byla návštěva několika kostelů, ale většina byla už nepřístupná a tak jsme se podívali jen do Červeného kostela. A to jsem byla moc ráda, měla jsem jej na seznamu "Příště chci vidět" a konečně se to povedlo. Původní německý evangelický kostel sloužil roky jako sklad knih. Teď po povedené rekonstrukci mu knihy dělají důstojného partnera dál. 

Na Horním náměstí jsme se zdrželi nejdéle. Sloup Nejsvětější Trojice, radnici a adventní trh vynechat nejde.

 

Vyfoceno cestou...

A jen tak mimochodem: Po komentované prohlídce jsem už sama zašla do vánoční uličky se stromečky. Tentokrát nazdobené byly jen dva. Ostatní na svou  slavnostní chvilku teprve čekaly. Zdobily je jen rezervační cedulky snad všech olomouckých mateřských školek. Bylo úterý, den po pedagogické stávce, a paní učitelky asi stávkovaly. Tajuplnosti tohoto kouzelného místa to neubralo. 

  

Adventní La Plevela

Včera jsem musela neplánovaně navštívit zubaře a protože to nebyla návštěva zdvořilostní, ale zhola nutná a nepříjemná, spravila jsem si náladu v jednom z nejkrásnějších brněnských květinářství. O adventu ještě působivější, s kouzelnou atmosférou, plnou vánočního třpytu, vůní a barev. Velmi inspirativní místo. 

A jen tak mimochodem: Odejít odsud s prázdnou, to chce hodně sebekázně. Já jsem tentokrát nekupila nic, ale od manžela jsem dostala kytičku k svátku.

 

První advent polský

Už už to vypadalo, že to letos bude jinak, ale nakonec jsem se rozhodla pokračovat a vítám vás na třetím ročníku adventního pečícího putování. Tentokrát mne inspirovala naše cesta do adventního Krakova, kde jsem ochutnala polskou klasiku - tvarohový koláč Sernik. Receptů na Sernik je tolik, kolik receptů na koláče - čili moc. Já jsem si vybrala ten se dnem z křehkého těsta, s povidly a ořechy, tak jak jej podávají v krakovské čokoládovně E. Wedel.     

Sernik krakowski

Křehké těsto:
170 g hladké mouky

60 g moučkového cukru (já tedy statečně dávám Xylitol a vše se vždy povede jako s cukrem)

80 g změklého másla

1 celé vejce

1 ČL vanilkové esence, extraktu nebo 1 PL vanilkového cukru

Tvarohová náplň:

1 kg jemného tvarohu - použila jsem kostku - pokud se vám to zdá hodně, dejte náplň z poloviční dávky)

8 vajíček

200 g krupicového cukru (Xylitolu)

100 g změklého másla

1 PL vanilkového cukru

3 PL bramborového škrobu

Na dokončení:

200 g švestkových povidel

1 PL rumu

100 g sekaných ořechů

Pro urychlení bych se nebála použít i drcené sušenky s máslem jako u cheesecaku. Ale dnes si udělám křehké těsto a není to žádná věda. Všechny ingredience na vále zpracuji v hladké těsto, zabalím do fólie a dám na 15 až 30 minut do ledničky. 

V Polsku tvaroh melou na masovém strojku, já jej rozmixuji ponorným mixerem, tak aby byl hladký a bez hrudek.

V míse z bílků  a špetky soli ušlehám sníh, do kterého ke konci přidám 50 g cukru. V druhé míse prošlehám zbytek cukru, vanilkový cukr a máslo do světlé pěny. Postupně přidávám žloutky a tvaroh. Nakonec už jen stěrkou vmíchám škrob a sníh.

Dortovou formu obalím zvenku alobalem a vnitřek vymažu olejem. Z křehkého těsta vyválím a vyříznu kruh velikosti dna, přenesu do formy a propíchám vidličkou. Ze zbytku těsta vykrájím hvězdičky a upeču. Křehké těsto ve formě předpeču na 170˚C asi 15 minut.

Pak na ně rozetřu tvarohovou náplň a dohladka uhladím povrch. Formu vložím do pekáče, přiliji asi do poloviny výšky formy horkou vodu a dám péct na 180˚C 60 až 70 minut. Potom vypnu troubu, koláč v ní nechám a pootevřu dvířka. Takto nechám chladnout asi hodinu. Vychladlý Sernik si přes noc zdřímne v ledničce. 

Před uvolněním ráfku dortové formy objedu kolem dokola ostrým nožem a přenesu koláč na podnos. Povidla trochu nahřeji v kastrolku a přidám rum, líp se pak roztírá po povrchu koláče. Nakonec posypu ořechy a dozdobím upečenými hvězdičkami. 

A jen tak mimochodem: Kde se tento koláč podobný americkému cheesecaku, drážďanskému Eierschecku a dalším tvarohovým či sýrovým koláčům v Polsku vzal? 

Historie tvarohového koláče je dlouhá a zajímavá. První tvarohové koláče dostávali olympijští vítězové už ve starém Řecku a recept na tuto pochoutku se objevuje v prvních kuchařských knihách. Po Evropě jej rozšířili římští dobyvatelé. Jednotlivé země si koláč upravily do nepřeberného množství variant. Italové používají ricottu, Řekové fetu, Němci tvaroh a Američané sýr Philadelphia. Do Polska se dostal zřejmě díky králi Janu III. Sobieskému, který jej přivezl do Krakova po vítězné bitvě s Turky u Vídně. Z Krakova se rozšířil po celém Polsku a je dodnes tak oblíbený, že se stal typickým zákuskem na vánočním stole.