Naše jiné Velikonoce podruhé

... a doufám, že poslední. Možná se tomu budu za rok smát, ale naděje umírá poslední. Takže zase omezení, zase zákazy, zase bez širší rodiny, zase počasí nic moc, ... A jako bonus nám pracovní termín vyšel tak úžasně, že jsem polovinu Velikonočních svátků propracovala. Život ... jak říká dcera. Naštěstí disponuji báječnou rodinou, která to, co bylo v jejích silách, udělala za mne a já jsem se pak ráda pustila do pečení mazance nebo velikonočního beránka. Jako relax jsem nazdobila dům a teď už jen odpočívám. Velikonoce jsou jiné než na jaké jsme byli zvyklí, ale to už jsem psala vloni. Důležité pro nás je být spolu a trochu toho volna si společně užít ... dlouze snídat, povídat si, potěšit pomlázkou, společně koukat na Veselé Velikonoce s Belmondem, svátečně vařit, učit se na přijímačky, zajít rozsvítit svíčku těm, kteří už tu s námi nejsou. Chytit se za ruku a dodat odvahu, těm, kteří se bojí, že něco nezvládnou. Nebojte, všechno dobře dopadne. Je jaro ...

Všem přeji krásné a klidné Velikonoce.

A jen tak mimochodem: Beránek i mrkvový dort jsou symbolem Velikonočního pečení. Peču oboje a letos jsem to spojila a upekla mrkvového beránka. Chtěla jsem taky trochu zdravější a šťavnatější variantu. A jsem spokojená.

Mrkvový velikonoční beránek   

150 g hladké mouky

150 g špaldové mouky

120 g třtinového cukru

3 vejce

70 ml oleje

300 g najemno nastrouhané mrkve

50 g nasekaných mandlí

50 g nasekaných brusinek

150 g bílého jogurtu

šťáva a kůra z jednoho citronu

1 kypřící prášek do pečiva

Vejce s cukrem jsem ušlehala do pěny a postupně jsem zašlehala ostatní ingredience. Mám keramickou formu z Tescomy a tu jsem jen vystříkala olejovým sprejem a nalila do ní těsto. Pekla jsem zvolna na 160-170˚C asi 45 až 60 minut, zkrátka až je po vytažení suchá špejle. Nechala jsem vychladnout a pak vyklopila. Obvykle jen pořídím beránkovi cukrový kabátek, ale zbyla mně poleva ze zdobení perníčků (i se zdobícím sáčkem jsem dala do mrazáku) a tak jsem jej letos vyšňořila 😊.

V sedmém nebi

Ano, sedmkrát zvedneme hlavu a naše oči spočinou na nekonečné obloze. Ať už má padesát odstínů šedi, ať je to milované středomořské azzurro, ať je temná jako svědomí naší vlády ... vždy je to láska nebeská, bez které by náš život neexistoval. 

Má cesta začala šedivě ...

... ale brzy se začalo blýskat na lepší časy ...

V týdnu mě zaujal dorůstající Měsíc ... 

Dnešní úplněk mě vzbudil a tak jsem ve čtyři hodiny zimního času hleděla opět vzhůru. Měla jsem po ruce jen mobil a tak kvalita není nic moc, ale měsíční svit mně připadal jako světlo na konci tunelu, které všichni tak toužebně vyhlížíme.

 

A jen tak mimochodem: Víte, která oblaka jsou nejznámější? 😀

Když se muž nudí ...

... dělá, co mně na očích vidí 😀. A to nejen, když se nudí. Počasí a covidová situace zapříčinily, že, nezvykle na jaře, má prostor a trochu toho materiálu na mé výmysly. Ve své profesi používá za 100% hlavu a tak přivítá manuální práci, u které není nutné tolik přemýšlet. Rád pracuje se dřevem a tak zadané úkoly byly natošup hotové.

Hotel hmyzí hvězda

Už nějaký čas jsme o hmyzím hotelu přemýšleli. Jaký, s jakou výplní, kam jej umístit. Manžel dokonce hledal informace o ubykaci pro čmeláky, které bychom na zahradu rádi přilákali. Čmeláčí doupě je ovšem vyšší dívčí, na které budeme potřebovat víc času. A tak zatím máme v nabídce hotel pro užitečné broučky. Zdůrazňuji užitečné! Ty ostatní tady nechceme, je otázkou jak jim to vysvětlíme 😏. 

Domeček je celý dřevěný, recyklovali jsme různé odřezky, velikosti asi 40x20 cm. Jako výplň jsme použili kousky bambusových tyček, nařezanou ozdobnou travinu, šišky, dřevitou vlnu a kostku z masivního dřeva. 

5+0

Ptačí budky jsou pro mne symbolem jarního hnízdění a moje jarní dekorace je z velké části na budkách postavená. Opět je manžel vyrobil z odřezků, natřel balakrylem a já jsem je už jen dotvořila permanentním fixem. Velké jsou asi 10x10 cm. Daly by se zavěsit, ale asi by se točily a tak mají v zadní stěně dvě dírky s provlečeným drátkem a na větvičku jsou "přidrátovány". 

A jen tak mimochodem: Podobné budky má ve čtvrtek v akci Lidl nebo se dají pořídit ve tvořivých e-shopech jako je např. Davona.

Deset stupňů ke zlaté

Určitě to řeší spousta žen, které mají ve své koupelnové skříňce spoustu lahviček, kelímků a tubiček. Hlavně ty tubičky s krémy, které stojí na malém uzávěru, mně lezou na nervy. Stačí málo a spustí se koupelnový dominový efekt a vše popadá, samozřejmě nejčastěji v době ranního spěchu. Už ani nevím, kde jsem zahlédla různé vychytávky do skříněk, ale nejvíc mě zaujala řešení právě do koupelny. Nastínila jsem svůj požadavek manželovi a brzy se těšila ze stupínků různých rozměrů, díky kterým mám nyní vše pěkně na očích. Stupínky jsou dřevěné hranoly, opatřené bílým lakem, vše co dům dal. Na drobnosti se mně osvědčily různé košíky.

A jen tak mimochodem: V umění neumět odpočívat jsem na tom stejně. Zatímco se manžel zavřel v dílně, já jsem se zavřela ve skleníku. Přesadila jsem bylinky, muškáty, dala jsem po zimě do pořádku všechny rostliny, které jsem v nádobách přezimovala ve skleníku. Venku poletoval sníh, ale já jsem byla tak spokojená ... 

Nebyly by to Velikonoce, kdybych nepekla perníčky. Letos mám už splněno. 

Doufám, že se počasí už umoudří, jinak pošlu Dáše do výzvy jen 50 odstínů šedi.   

 

Brioška z pekárny

Když jsme se bavili o briošce, manželovi zajiskřilo v očích, má ji moc rád. Nějak jsem se ale k pečení této francouzské dobroty nedostala. Až tento víkend. Recept i s videem jsem našla u Mirky van Gils Slavíkové a sorry Mirko, nešla jsem ve Tvých stopách, ale přípravu jsem svěřila mé zdatnější pomocnici - domácí pekárně. Přidala jsem i nějaké ingredience, které mám u tohoto typu pečiva ráda a výsledek byl rozplývající se na jazyku. Až nebudeme mít zuby, budu ji péct obden 😀

Brioška z domácí pekárny

250 ml vlažného mléka

10 g sušeného nebo 25 g čerstvého droždí

500 g hladké mouky, já jsem dala hladkou špaldovou

60 g moučkového cukru

1 vejce

8 g soli

70 g změklého másla

1 lžička citronového aroma

2 špetky mletého muškátového květu

2 hrsti rozinek

1 žloutek a 1 lžíce mléka na potření

Nejprve dám do pekárny tekuté ingredience, pak mouku, na jednu stranu sůl a na druhou cukr. Doprostřed rozdrobím droždí. Zapnu program těsto a až pípne, přidám rozinky. Těsto nechám vykynout až po víko pekárny.

Vykynuté těsto rozdělím na tři díly, ze kterých vyválím válečky a upletu jednoduchý cop, jednodušší verze je uválet šest kouliček a po dvou je dát do formy. Cop vložím do vymazané formy na chlebíček nebo tousťák, přikryji a nechám ještě dvě hodiny kynout. Vykyne opravu parádně. 

Opatrně potřu rozšlehaným žloutkem s mlékem a dám péct do vyhřáté trouby. Mirka a i jiní ji pečou na 190˚C asi půl hodiny. Ke konci je ale potřeba briošku přikrýt alobalem, aby nebyl vršek moc tmavý. Já vánočky a mazance peču déle na 160˚C, nemusí se nic přikrývat a propečená je moc pěkně. 

Po chvilce vychladnutí vytáhnu z formy a pokud nám to trpělivost dovolí, nechám na mřížce vychladnout.

A jen tak mimochodem: Mám tady ještě recept na bleskový dezert.

Něco jako čokotermix

Uvařím kvalitní čokoládový pudink. Vmíchám do něj 100 g rozpuštěné hořké čokolády a vaničku tvarohu. Dosladím, já ráda používám čekankový sirup. 

Do skleniček nebo misek dám piškoty, na ně krém a opakuji. Dám vychladit a před podáváním, ti co si to můžou dovolit, dají kopeček šlehačky, a my ostatní zakysanou smetanu. Je to moc dobré a snad zas tolik nehřešíme.

Předjaří

Tuto část roku mám moc ráda. Je to období plné naděje ... naděje, že skončí temné zimní a snad i covidové období. A začne svítit slunce a dny budou delší, pohodovější, zdravější. A zahrada se probudí ze svého zaslouženého spánku a začne nám zase dělat radost. Už se těším, až si zase poprvé zruším záda, budu cítit každý sval, který si při zahradničení namůžu. Už aby to bylo. Prozatím jen chodím okukovat, kde co vystrkuje růžky. Musím se krotit, abych nezaklekla a nezačala s velkým jarním úklidem zahrady. 

V září jsem si vyfotila některá zahradní místa, která bych chtěla vylepšit a tak si plánuju a objednávám trvalky, které už byly vloni vyprodané. Těším se na mavuň, janebu, perovskii, paznechtík. Na terasu přibude malý olivovník, nechystám se lisovat vlastní olej, ale už dlouho se dívám po jeho stříbřitých listech, tolik připomínajících naše cesty na jih Evropy. Nikdo neví, jak naše letní dovolené dopadnou a já tolik toužím po kousku té středomořské atmosféry. 

Zatím se musíme bez moře obejít a tak je procházka po zahradě milým zpestřením těchto těžkých dní.

Ještě zima ... 

... ale už se probouzí ...

A jen tak mimochodem: Zatím jsem se pustila do přesazování a rozsazování pokojovek. V březnu je k tomu prostor a nastartují se na další sezónu.