středa 12. srpna 2026

Kamenné srdce Peschici

Peschici je jedno z nejmalebnějších středověkých městeček v Itálii, které leží na severním pobřeží poloostrova Gargano v regionu Apulie. Kamenné srdce města tu bije už přes tisíc let. 



Boloňa se po velmi horké neděli probudila do temného pondělního rána a ani o pár kapek nebyla nouze. Rozloučila se s námi dopravní zácpou, která nám vzala dvě hodiny příjemnějších zážitků. Už to vypadalo, že náš odpolední program budeme muset zrušit, ale jak jsme se přibližovali jihu, aut ubývalo, slunce přibývalo a naděje neumírala. 




Krajina se měkce vlnila, vrcholky kopců zdobila kamenná městečka nebo kláštery, všude plno žlutých slunečnic a šedivého olivového listí. Odložila jsem rozečtenou Marianne a snažila si ty pohledy uložit do paměti. A najednou... moře... konečně.  


Loreto

Fotky za jízdy nejsou nikdy nic moc, jenže italské dálnice oplývají takovými skvosty, že už cesta může být plná zážitků.

Minuli jsme Imolu, Rimini, San Marino, Pescaru... blížili jsme se ke Garganu, ostruze italské kozačky a bráně do Apulie, čas nebyl nejlepší, ale ani nejhorší. Udělali jsme rychlé rozhodnutí a změnili plán cesty. Na všechno, co jsme chtěli na Garganu vidět, nemáme čas, ale Peschici stihneme a na ubytování v Apulii vzdálené od Boloně skoro 900 km přijedeme sice se zpožděním, ale stále v limitu.



Sjeli jsme z dálnice a kolem pobřežních slaných jezer Lago di Lesina a Lago di Varano projíždíme zatím rovinatým Garganem k Peschici. Silnice se ale záhy změní na serpentinového hada, klikatícího se mezi olivovníky, opunciemi, fíkovníky a divokými pistáciemi. Nějaký šťastlivec se před námi potkal s divočákem a pašíkem ozdobil krajnici. Snad budeme mít víc štěstí.



Peschici leží na 90 metrů vysokém vápencovém útesu nad Jaderským mořem a zářivě bílé domky se jako korálky na šňůře spouští z útesu dolů k moři. Pod skalnatým útesem je řada mořský jeskyní, tak jako po celém pobřeží Gargana.

 




Nás silnice dovedla pod město a vzápětí se začala kroutit nahoru směrem do centra. A na nezkušené řidiče nebrala ohled. Někde bylo stoupání či klesání tak příkré, že jsme se zapírali nohama o podlahu, někde byla silnice tak úzká, že jsme měli pocit, že už jsme u nějakého Pepeho na dvorku a o zatáčky vracečky, kdy se mohlo auto zlomit v půli, nebyla nouze. S úlevou jsme zaparkovali na skoro prázdném parkovišti a vyrazili na objevitelskou procházku.






Městečko má jen 4 tisíce obyvatel a je mnohem klidnější než vedlejší turistické Vieste. Má malé historické centrum, hrad na kopci nad ním a desítky obchůdků s lokálními produkty.


Do historické části města, které bylo dříve spíš pevností, se vstupuje kamennou bránou. 


V 9. stol. bylo místo osídleno Slovany, kteří dali městu jméno „Čistý písek“. Z obou stran totiž město obklopují nádherné široké písečné pláže. Do přístavu z města vede klikatá silnice nebo 246 schodů. 

Staré město, ležící na skále nad přístavem a pláží, nás okouzlilo labyrintem úzkých křivolakých uliček, průchodů, náměstíček, kamenných schodišť, a hlavně bílých domů s modrými okenicemi, typických pro region Apulie. 



Nejzajímavější je část okolo maličkého náměstí Piazza del Popolo.



Kamenná dlažba, hladká a lesklá, obroušená časem, provádí malebnými uličkami s vepsanou historií minulých století. Bílé kamenné domy s modrými detaily, slaný mořský vzduch, křik racků, odpolední zlatavé slunce. Tak si budu Peschici pamatovat.



Na nejvyšším místě skalního útesu se vypíná kostel Sant'Elia Profeta. Je to starodávná budova, která se datuje do 12.-13. století, zasvěcena je patronovi města svatému Eliášovi Prorokovi. Fasáda je jednoduchá se dvěma malými rozetovými okny a nedokončenou zvonicí stojící samostatně.






Na konci výběžku se tyčí hrad Castello di Peschici. Původně byzantský hrad z 10. století byl postavený na ochranu proti pirátům. Dnes v něm sídlí Muzeum mučících nástrojů. Z teras na 70 metrů vysokém útesu je krásný panoramatický výhled na přístav a moře.







Na zpáteční cestě už bylo v městečku živěji. Obchodníci otevírali své obchůdky, hostinští prostřeli stolky a čekali na večerní hosty.







Než jsme vyrazili do našeho dočasného apulijského domova, dali jsme na doporučení Manu a Matěje a vyhledali rodinnou Gelateriu Pinagel. A dobře jsme udělali.






Třetí generace zmrzlinářů to už fakt umí. Gelateria Pinagel, Corso Umberto Primo.



Bílá káva a slaný karamel, pomerančová stracciatella, pistáciová si zaslouží zmrzlinářského Oskara.


Peschici jsme navštívili jen krátce a můžeme litovat pouze toho, že jsme nestihli sejít dolů na pláž a užít si městečko zase z jiné perspektivy, že jsme nevyzkoušeli žádnou restauraci a neužili si večerní atmosféru.

O to víc šokující byla pro nás zpráva, která nás zastihla přesně za týden na jiném krásném italském místě. Četli jsme o ničivém požáru, který řádil v okolí Peschici a evakuaci turistů i místních obyvatel. Doufám, že škody nebyly devastující a městečko se z požáru brzy vzpamatuje.


A jen tak mimochodem: Poloostrov Gargano je jediné hornaté území regionu Apulie s hustě zalesněným národním parkem Foresta Umbra. Je to jedna s nejkrásnějších oblastí Itálie nezničená cestovním ruchem.

Je tvořen bílými vápencovými útesy, světle žlutými písečnými plážemi, mořskými jeskyněmi, skalnatými zátokami a modrozeleným mořem. Oproti tomu je vnitrozemí hornaté, zalesněné a divoké.



V historii Gargana hráli roli Saracéni, Normané, Aragonci.  V 16. století byly kolem pobřeží postaveny věže, které pomáhaly obraně proti Turkům. Některé z nich stojí dodnes - jednou z nich je obranná, pozorovací a signální věž Torre di Monte Pucci. 

Podél pobřeží muselo být postaveno tolik věží, aby každá věž měla na dohled dvě sousední. Věž, která zjistila hrozbu, vyslala varovný kouřový signál. Sousední věže, které signál zaznamenaly, jej předaly dál a varovaly před nebezpečím ostatní věže a jejich hlídky. 
V polovině 18. století měl systém 379 věží, ale i přesto nebyl nikdy dokončen. Dnes jsou věže skvělými vyhlídkovými body. 



Na pobřežních skalách Gargana jsou nad mořskou hladinou vystavěny dřevěné konstrukce, kterým se říká trabucco. Tradičně se používaly k mořskému rybolovu z pobřeží. Skládají se z velké plošiny, dlouhých trámů a sítí se složitým systémem kladek, kterými se spouštěly sítě do vody a potom se zase vytahují s úlovkem. 

Vypadají křehce, ale odolají i prudkým bouřím. Na pobřeží jich zbylo dvacet. Některé byly opraveny a slouží svému účelu dál, některé byly přebudovány na vyhledávané restaurace. Třeba jako Trabucco di Monte Pucci.


 




26 komentářů:

  1. Milá Jitko, jen tak si tu vzdychám áááách nad tím, jak krása střídá nádheru. A doufám, že požár nebyl příliš ničivý ..... Hezké dny a těším se na další pokračování Vaší cesty. Předem děkuje Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásné ráno, Evo. Taky doufám, že požár byl "jen" lokální a neponičil město. Už cestou jsme viděli spoustu spálených míst.
      Přeji pěkné letní dny a snad už budou i snesitelnější.
      Zdraví Jitka

      Vymazat
  2. Krásné! Přesně pro tohle přece na jih jezdíme, že. Taky občas změníme plány a když to takhle dopadne... ach! A ta zmrzlina - ráno, nedáno, dala bych si!!!
    Jituško, přeji příjemný letní den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, už se nám několikrát stalo, že změna plánu (i nechtěná) nás přivedla na místa kouzelná a utajovaná.
      Zmrzlina... co k tomu dodat. Všude výborná a všude jí byly kopce. Tady si dáš za stejnou cenu jeden minikopeček a je to samá umělotina. Stále má přednost zisk před dobrou pověstí.
      Měj klidný nový týden. Jitka

      Vymazat
  3. Italové jezdí obdivovat k nám Prahu, Kutnou Horu, Český Krumlov a my zase jezdíme obdivovat jejich krásy k nim. Skvělá dovolená. Pistáciovou miluju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. Stěhování národů je každé prázdniny.
      Pistáciová je i náš favorit.
      Zdraví Jitka

      Vymazat
  4. Krásne! Vždy keď vidím takéto krásne miesta mám chuť zbaliť kufre a okamžite vycestovať :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, já bych taky cestovala častěji a klidně zase do Itálie.
      Zdravím na Slovensko. Jitka

      Vymazat
  5. Z Apulie se vrátila kolegyně, která byla nadšená. Nedivím se. Prostě Italie, amore mio :-)
    Jity, krásně si to sepsala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsme byli spokojení a klidně si Apulii zopakujeme. Bylo tady moc hezky a spousta zajímavého.
      Krásné letní dny. Jitka

      Vymazat
  6. Krásná procházka krásným městem a zmrzka k tomu, co víc si přát 😊. Jsem ráda, že jsem se tam vaším prostřednictvím také podívala. Zdraví Eva z Ostravy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Apulie má spoustu krásných městeček, které jsou kouzelné hlavně večer. Užili jsme si to tady.
      Ráda Vás vezmu s sebou zase příště. Zdraví Jitka

      Vymazat
  7. Krásné italské pokračování. Těším se dál 😉
    Eva http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  8. To je nádherné.Krom moře jsem milovala ty úzké uličky s krámky.Ještě,že jsme cestovali dokud to šlo.
    Jituško,hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, taky bych toho chtěla jseště hodně stihnout. Seznam je pořádně dlouhý :o)
      Měj se krásně. Jitka

      Vymazat
  9. Ty obchůdky, neodolala bych! O zmrzlině ani nemluvím :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, odolat moc nešlo. Já jsem většinou podlehla :o)
      Měj pěkný týden. Jitka

      Vymazat
  10. Vija
    Krásná místa , zmrzlinář, prostě mňam. O požáru teď čteme v našem často navštěvovaným Omiši.
    Přeji hezké dny. J

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarko, mamka se v sobotu vrátila z Chorvatska, byli kousek pod Omišem, ale o ničem nevěděli. Požáry jsou velká hrozba, u nás teď houkají každý den.
      Měj se hezky. Jitka

      Vymazat
  11. Jitko, krásná místa, uličky i výhledy. Požáry teď řádí napříč Evropou spolu se spalujícím vedrem - bohužel.
    Krásný den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, je to tak a každý rok se to zhoršuje. Prostě žádné globální oteplování neexistuje...
      Měj se hezky. Jitka

      Vymazat
  12. Krásně jsem si užila Tvůj příspěvek. Konečně pořádně na počítači, který byl 14 dní mimo provoz. Mobil mi absolutně nemohl Tvoje krásné fotky vynahradit.
    Měj pěknou pohodovou neděli !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, no, už jsem si říkala, co se s tebou děje. Super, že už máš vše zprovozněno.
      Budu se těšit zase příště.
      Zdraví Jitka

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře.