Záříjové dny

První podzimní dny měsíce září se předvedly skutečně podzimně. Tak šedivo, deštivo a chladno v září dlouho nepamatuji. Moc si přeji ten legendární pěkný podzimek, ale nevím, nevím. Dnes ráno dokonce soused škrabal okno auta. Letos je to počasí (a nejen počasí) celé nějaké domotané.

 

V práci byl relativně klid před bouří a snad proto se mé září tak nějak vleklo. V rádiu jsem slyšela že "Jeden den na Plutu trvá 150 hodin, takže něco jako pondělí na Zemi." A úterý není o moc kratší.

 

Nezbylo než si ty zakaboněné dny něčím vylepšit. S Magdalenkou jsme si udělaly holčičí jízdu a nechaly se pozvat na Panství Downton. V prostředí kina je iluze zasednutí ke gala večeři nebo tance na královském plese mnohem dokonalejší než u televizní obrazovky. Není divu, že při Grand Finale nezůstalo jedno oko suché.

 

Hned druhý den se Helenka postarala o dárek k manželovým narozeninám. Na záznam římského koncertu jsem ho ráda doprovodila, protože David Gilmour je fakt legenda. A taky je bezva mít blogerské kamarádky. Heli, ještě jednou moc děkuji.

Na svatováclavskou neděli jsme pozvali obě naše maminky na výlet. Počasí nám přálo, bábinky byly spokojené, viděli jsme zajímavá místa a později se k výletu určitě ještě vrátím.

 

V září začal Ondra opět studovat nejen na gymplu, ale i v autoškole. Magdalenka nastoupila do svého prvního zaměstnání. Přeji jí, aby se jí ve škole líbilo a děti moc nezlobily. 

 

Podzimní zahradní radosti.

Kromě první podzimní narozeninové oslavy jsem o víkendech ještě stihla absolvovat workshop, na kterém jsme všechny umotaly krásné podzimní věnce a projít se keramickým náměstím v Kunštátu.

 

Doma si podzimní atmosféru šetřím na říjen a listopad. Prozatím hledám místa nováčkům, které jsem si přivezla z Dánska. 

Krásná lahvička od dánské limonády a dóza na čaj ukrývající dánské lékořicové bonbony.

V kuchyni se postupně objevovaly misky a mísy s úrodou ze zahrady a vše bylo třeba zpracovat. Vyzkoušela jsem i pár novinek, které nám moc chutnaly a na blogu se určitě objeví taky.

Ani nevím, jestli se mám na říjen těšit, ale věřím v dobré konce.

No, to bude těžká volba.

 A jen tak mimochodem: Nástěnka měsíce září odráží naši srpnovou dovolenou. Vrátili jsme se plni dojmů a nějak je potřebuji v sobě nechat doznít. Taky jsem cestou posbírala či nakoupila různé papírové "zážitky", které mně bylo líto hned schovat do krabice. Tady si je užívám celý měsíc a kdo ví, třeba pro ně najdu nějaké pěkné místo i do budoucna.