neděle 30. listopadu 2025

První adventní pečení

Čtenářům mého blogu jsem v minulých letech naservírovala adventní dobroty z domova i ze světa.  Baví mne hledat nové, neznámé receptury a zkoušet je. Je to docela i výzva, přijít s něčím ne úplně okoukaným nebo spolehlivě fungujícím. Každý rok si kladu otázku, co letos vymyslím a vyzkouším. Většinou je přede mnou temno, ale časem se to vytříbí. Po letošní dovolené jsem měla jasno. 



Vyzkouším světové recepty na drobné vánoční cukroví. Disciplína je to nesmírně těžká, protože naše země bývalého Rakousko - Uherského mocnářství jsou v ní na absolutní špičce. Přijde mně ale, že se druhy cukroví dost opakují a jen málokdy se objeví nováček, jehož receptura se zabydlí v našich kuchařských sešitech. Ať se necháte zlákat k vyzkoušení nového receptu nebo se jen chcete mrknout pod mezinárodní pokličku - dnes vás pozvu do Argentiny.



Alfajores


3 žloutky velikosti L nebo 6 ks velikosti S
špetka soli
200 g změklého másla
150 g moučkového cukru
vanilka (1 vanilkový lusk nebo 1 ČL vanilkového extraktu)
kůra z 1 citronu
200 g hladké mouky
280 g kukuřičného škrobu
1 kypřící prášek do pečiva (12 g)

1 karamelové kondenzované mléko (Salko) nebo vlastnoručně uvařené dulce de leche


V míse promíchám žloutky se solí. Přidám změklé máslo, cukr, vanilku a kůru z citronu. Vše prošlehám do pěny. Nakonec přijde mouka, škrob a prášek do pečiva. Vše promíchám vařečkou a přesunu na vál, kde vypracuji hladké těsto. Chvilku to trvá, ale nakonec se to povede. Pokud je těsto drolivé, přidám žloutek. 

Těsto vyválím na tloušťku 3 až 5 mm a vykrajuji kolečka o průměru 4 cm, které přesunu na plech s pečícím papírem. Peču na 180ºC 20 minut. Kolečka by měla zůstat světlá, nezabarvená pečením. 




Vychladlá kolečka plním pomocí cukrářského sáčku karamelovým Salkem a spojím k sobě vždy dvě kolečka. Některá jsem po argentinsku obalila v kokosu. Sušenky lze obalit i v mletých oříšcích nebo polít čokoládou. Můžete zkusit i tmavou variantu s přidáním kakaa do těsta.




Karamelové Salko se dá koupit už hotové. Já si je vařím sama - 2 až 3 hodiny uzavřenou plechovku povařím ve vodě na mírném ohni a nechám vychladnout.  

V Argentině je velmi oblíbený krém dulce de leche, který je v podstatě to stejné jako karamelové Salko. Kdo by si jej chtěl připravit postupuje takto:

Dulce de leche
Zahřívejte 500 ml plnotučného mléka a za stálého míchání přidávejte 200 g krupicového cukru. Jakmile je cukr rozpuštěný, přidejte vanilkový lusk, zvyšte teplotu a přiveďte k varu. Pak vmíchejte 2 g jedlé sody a za stálého míchání vařte do zhoustnutí krému. Nechte vychladnout. 










A jen tak mimochodem: Kde se vlastně tyto karamelové sušenky v Argentině vzaly?
Historie alfajores sahá až do Maurského Španělska, kde vznikly první sladkosti z mandlí, medu a koření. Název "alfajor" pochází z arabského "al-hasú" (náplň). Do Jižní Ameriky je přivezli conquistadoři  v 15. století během španělské kolonizace. Tady se sladkost začala přizpůsobovat místním surovinám. V 19. století se alfajores staly velmi populární díky použití karamelové náplně. 




Evropští imigranti přispěli k další proměně přidáním kukuřičného škrobu pro jemnější texturu sušenek. Od té doby se alfajores rozšířily po celé Jižní Americe a existuje mnoho místních variací. Pro Argentinu se stala charakteristická karamelová náplň dulce de leche.




Nakonec jedna tajná zpráva... křehké sušenky alfajores jsou oblíbenou pochoutkou královny Máximy Nizozemské, která pochází z Argentiny a nedávno navštívila ve svých působivých módních kreacích Prahu.



pátek 28. listopadu 2025

Listopadové dny

Listopad je měsíc, na který se těší asi málokdo. Temný a sychravý čas si kompenzujeme plamínky svíček, horkým bylinkovým čajem i svatomartinským vínem. Mně se letošní listopad rozložil na čtyři období, které charakterizovaly květiny, podle kterých jsem dnešní ohlédnutí roztřídila.



Na Dušičky krásně vykvetl klematis Lawsoniana. Radost nečekaná, která o to víc potěšila.  



Další zahradní překvápko byla úroda první a jediné olivy 💚.



Na svátek Všech svatých jsme zašli za našimi dědečky, kteří už nejsou mezi námi a Halloween jsme oslavili u jednoduše strašidelného stolu. 






Během dvou týdnů jsem upekla chačapuri, jablečný koláč, citronovou bábovku, makový štrůdl a zkušebně první várku makových rohlíčků.







Doma jsem podzimní atmosféru podpořila tácem na noze a vázičkou z Deejady i dýní z La Plevely.





Na Martina jsem přinesla ze zahrady poslední letošní růžičky. Už nebyly dokonalé, ale komu to vadí?


Na tento týden připadla i pravidelná kontrola u našeho pana zubaře. Tentokrát to vůbec nebylo příjemné setkání a byla nutná kompenzace. Napřed nás Magdalenka vzala do kočičí kavárny Tři Kočketýři...



... a protože jsem bolestné skutečně potřebovala, došlo i na La Plevelu.








Odnesla jsem si skleněnou dýni a LED domeček.



Ondra s čerstvým řidičákem nás vyvezl do okresního města. Byl tak hodný, že zaparkoval u TEDi a Actionu  😉. Tak když už jsme tam byli, hned jsme si s Magdali nakoupily nějaké ty podzimní a vánoční drobnosti.



Na zahradě jsme vše zazimovali, svázali trávy, pohrabali listí... Zimní zahradu budou do jara zdobit květy loňské skimie.




Týden jsme měli takový rozlítaný, ale na upečení koláčů a svatomartinských rohlíčků jsem si čas prostě udělat musela.


Stejně tak na Martinské hody a podzimní návštěvu čejkovické prodejny Sonnentoru.





Na Kateřinu jsem přinesla ze zahrady definitivně poslední kytici Kateřinek.



Tentokrát jsem upekla švestkový koláč a sladila s ním jídelní stůl. Prostě podzim...







Po pětadvaceti letech jsem si koupila novou konvičku na zalévání pokojovek. Za 99 kaček jsem ji v Actionu nemohla nechat, jen se zatím do akce nedostala. Mám ji na parádu 😊.

Málem bych zapomněla na dýňový tácek, který jsem koupila vloni ve výprodeji H&M. 



Radost velikou jsem si udělala přípravou terasy na zimu s Winter-chic truhlíky.  







Závěr listopadu se nese v přípravách na adventní čas. Města otvírají své adventní trhy, mail mám plný vánočních nabídek a to počasí... 😯 

Já začínám zvolna - hvězdou.



Doma musí adventní atmosféra ještě chvilku počkat. V práci už opět nestíhám, školím se na všechny novinky, které na nás zase po Novém roce instituce vymyslely a zaučujeme novou kolegyni.



Už mám za sebou vánoční večírek s kolegy a listopadový předvánoční úklid. Okna, sedačka, koberce, kuchyňské spotřebiče i linka hlásí nejvyšší připravenost. Ještě pár jelenů a advent může začít.



Příroda se zřejmě rozhodla ozdobit terasu za mne, ale doma si to udělám po svém.








A jen tak mimochodem: V listopadu to chce něčím zahřát. Čajem, kávou, horkou čokoládou. Nebo Sardinií, Toskánskem, Provensálskem.