Knihy, knihy, knihy

Knihy jsou pro mě velmi milé dárky. Ráda je dávám i dostávám. První dárek, který jsem dala manželovi, byla knížka. A tak není divu, že na vánoce, narozeniny, svátek nebo za pěkné vysvědčení se u nás dávají vždycky knihy. Já jich mám teď nachystanou hned celou hromadu a doufám, že budu mít dost času si je všechny v klidu přečíst nebo prostudovat. 

Z beletrie se na mě těší Dědina, Beru to na sebe, Večery v Umbrii, Milostné dopisy slavných mužů a dvě knihy Hany Pinknerové. Ty už jsem tedy četla, ale mají takové milé poselství, že je vždycky pošlu dál, nějaké kamarádce a šířím tak potěšení po galaxii. Doporučuji a těším se na opětovné malé radosti.

Literaturu faktu moc nečtu, ale tyto knihy už svými názvy lákají k rozšíření obzorů. 

Naopak knihy o cestování čtu poměrně často a ráda. Zvláště ty s krásnými fotografiemi. Vůbec v největší oblibě mám cestopisné kuchařky např. od Lenky Požárové Jak jsem proje(d)la svět. 

V oblasti módy je vždy co objevovat a mám ráda humor Ady z Módního pekla. No a ikonické šaty, to už je třešinka na dortu.

S přibývajícími lety hrozí i přibývání kilogramů a tak bych se ráda inspirovala těmito kuchařskými knihami.

A jen tak mimochodem: Krásná klasika nemůže chybět. Manžel mně udělal radost antikvariátními vydáními mých oblíbenců: II. vydání Zahradníkova roku z r. 1929 a lehce salátové I. vydání Saturnina z r. 1943. Samozřejmě jsem je četla už několikrát, ale ... držet v ruce 90ti letou knihu, myslet na ty lidi, kterým v těžkých dobách naší země pomohla, to je úplně něco jiného. 
Čtyři Čapkovy cestopisy (Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl a Obrázky z Holandska) jsem si ani tak nekoupila kvůli cestovatelským informacím, jako spíš pro kouzelné postřehy v krásném jazyce.

Teď bych na čtení potřebovala tak dva roky prázdnin. A co vy? Máte nějaký tip na knihu, která vás okouzlila?