O Moravském krasu a jednom dlouhém přátelství

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více jak 1 100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními stalagmity, Jeskyně Balcarka s bohatou barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko - šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a Jeskyně Výpustek s bohatou vojenskou historií. Výjimečně bývá zpřístupněna ještě Amatérská jeskyně.

My jsme tentokrát navštívili Punkevní jeskyně, nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu. Z parkoviště od Skalního Mlýna nás turistický vláček provezl kaňonem Pustého žlebu až k moderně zrekonstruované budově Punkevních jeskyní. 

Pustý žleb z lanovky.

Prohlídku jsme měli předem rezervovanou a protože jsme měli ještě dost času, lanovkou jsme se nechali vyvézt k Hornímu můstku propasti Macocha.

Propast je hluboká 138 metrů a je největší propastí ve střední Evropě. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. Horní můstek byl vybudován v roce 1882, Dolní můstek pochází z roku 1899, je ve výšce 92 metrů a je z něho velmi dobře vidět dno propasti. Propast Macocha vznikla zřícením stropu velké jeskyně a suť stále pokrývá dno propasti. Propastí protéká ponorná říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Jezírka jsou hluboká 13 a 49 metrů a jedno je vidět z Dolního můstku. 

Název Macocha pochází z pověsti ze 17. století, kdy měla matka - macecha shodit do propasti nevlastního syna. V 18. století byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů, kteří s nasazením života postupně odhalovali tajemství Macochy a celého Moravského krasu. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy Karel Absolon a podrobně zmapoval propast i navazující jeskyně.

Prohlídka Punkevních jeskyní je nejoblíbenější, kromě prohlídky jeskyní se návštěvníci podívají na dno propasti Macochy a podniknou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Teplota v jeskyních je kolem 6 stupňů, takže mikinu nebo bundu s sebou i v létě. 

Prohlídka začíná prostorou Předního dómu, jehož vchod hlídá největší stalaktit jeskyní - Strážce.

Strážce.

Zrcadlové jezírko.

Romeo a Julie - tyto dva krápníky vyschly a nikdy se již nespojí ve stalagnát. 

Sifonová chodba vede do Hlinitých síní, které sousedí se Středním dómem. Za Stalagmitovou chodbou klesá dno jeskyně do Zadního dómu, odkud se návštěvníci za tónů chorálové hudby dostanou až na dno Macochy. 

Je to silný zážitek, který se málokdo pokusí narušit. Po prohlídce jezírek přichází lehce adrenalinová část prohlídky tzv. Mokrou cestou. 

Návštěvníci se nalodí na lodičky vedené zkušenými i vtipnými lodivody a plují přes První, Druhé a Třetí jezero k nejkrásnější jeskyni Krasu - Pohádkovému nebo též Masarykovu dómu. Mohutné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, záclony a kaskády se střídají s množstvím nejmladších tvarů, průsvitných brček, mrkvovitých ztluštěnin s výrůstky všemožných tvarů. Vpravdě vrcholný zážitek. Nelze nedoporučit!

 

A jen tak mimochodem: Starší ročníky si možná vzpomenou, jak jsme na základce vyfasovali adresu školáka ze spřátelené země RVHP a museli jsme si s ním rusky dopisovat. Já sama jsem si psala napřed se školačkou z Leningradu. Do první její fotky ... Marfušu jsem nerozdýchala. Pak jsem si dopisovala s holkou z Baku a taky z Poznaně. Nejdéle mně virtuální přátelství vydrželo se Silke od východoněmeckého Baltu, psali jsme si asi tři roky. Moje mamka si také psala s východní Němkou, jen jí to přátelství vydrželo o něco déle - letos to bude už 59 let. Nejenže si psaly, ale vzájemně se i navštěvovaly. Jako děti jsme s rodiči jezdili na jedinou opravdickou zahraniční dovolenou do Německa a oni zase k nám. Byl to vždycky velký zážitek. Spousta zboží, které jsme neznali a některé nám pak celníci v Hřensku zabavili, protože boty se třeba nesměly vyvážet. V parku jsme se sestrami sbíraly obaly od čokolád a žvýkaček, ne že bychom byly tak pořádkumilovné, ale takové nikdo ve třídě neměl. Na západoněmecké televizi jsme live sledovali svatbu Diany a Charlese. Na oplátku příští rok přijeli zase Němci k nám. A tak to trvá dodnes. Dorozumívací jazyk je cirkusácké esperanto ... směs ruštiny, němčiny a angličtiny, ale funguje to. Dopisy si ještě stále vyměňují, ale doplňují je informacemi a fotkami přes WhatsApp. Do Moravského krasu jsme naše seniorky vzali na výlet a myslím si, že si to obě užily. Trochu lituji, že jsem v dopisování nevydržela, docela by mně zajímal osud Silke.

 

Kámošky meždunaródnyje.

 

Babí léto

Babí léto, když se povede, je krásné období roku. Příjemné teplé počasí, kdy už slunko nemá tu úmornou sílu, mně vyhovuje. Nevýhodou je chladné ranní počasí, které se zaslouží o to, že ráno vrstvím a odpoledne to táhnu v tašce domů. Ale nestěžuju si, je to snesitelná daň za prodloužení léta.  

Teď je správný čas vytáhnout ze skříně saka, kabátky, svetříky, kardigany a nějaké to pončo. Přes léto jsem zanedbávala i moji armádu šátků a šáliček, na které bylo příliš horko. Opráším uzlovací techniky a beru jeden za druhým.

 

Toto je momentálně moje nejoblíbenější kombinace. Světlé kalhoty do pasu, s volnějšími nohavicemi mé postavě sluší a jsou velmi pohodlné. Barevně se mně k nim líbí lehká květovaná blůza s trendy balonovými rukávy. Ráno už stačí jen přihodit plátěnou bundičku v pískové barvě. Podle nálady a počasí zvolím boty, vedou kožené nebo semišové mokasíny.

Sukně a kabátek s.Oliver, blůza Esprit, pásek starý.

Koš z dovolené na Rhodosu, kabelka z italské kožené kabelky.cz, mokasíny hnědé Pikolinos, béžové Mozzi - Humanic.

Městský outfit na procházky a výlety by měl být hlavně pohodlný, variabilní vzhledem k rozmarům počasí a prvořadé jsou dobré boty. Pohodlí zajišťují dobře padnoucí džíny do pasu, které nikde neškrtí a nedělají z procházky křížovou cestu. Sako nebo bundička je pro případ, že se přižene nějaký ten mráček a kvalitní tenisky nebo mokasíny večer ocení každá nožka. 

 

Sako Dibari, džíny Esprit, tričko Tom Tailor, kabelka Katana.

Mokasíny Högl , tenisky Gabor.

Pár dnů bylo ještě hodně teplých a tak jsem užila i lehkou sukni a top se třpytkami. Zavzpomínala jsem na dovolenou, ale ráno by už bylo nutné vrstvení s kardiganem a velkým šátkem. 

 

Top i sukně s.Oliver.

Sandály Högl, pantofle Marco Tozzi.

Letos jsem hodně užila sukni v pískově béžové barvě. Moc dobře se k ní kombinují trička, halenky i svetříky. Sedí k ní skoro všechny barvy a elegantně vypadá i varianta tón v tónu.

 

Tričko Lindex, sukně s.Oliver, svetřík Benetton.

Crossbody z oazakabelek.cz, koš z dovolené na Rhodosu, sandály Caprice.

 

Líbí se mně narušit monochromatický outfit výrazným barevným detailem - páskem, botami nebo akcentem na šátku či kabelce.

 

Tričko Lindex, sukně s.Oliver, svetřík Benetton, šátek z Vigoss, pásek Esprit.

Tenisky Converse, sandály Tamaris, crossbody Tommy Hilfiger, košík Deichmann.

 

A nakonec aspoň jedny šaty. Tyto jsou z tenkého materiálu, ale mají dlouhý rukáv a tak se na léto až tak moc nehodí. Teď je dobrý čas je provětrat. Koupila jsem je ve slevě za 260 Kč a vzhledem k tomu, jak často je nosím, to byla dobrá investice. Riflová džíska ráno usnadní přesun a na výlet si k pásku přidám praktickou ledvinku. Pak už stačí jen bílé espadrilky a může se vyrazit.

 

Šaty Reserved, džíska Orsay, ledvinka z Vivantis.

Sandály Zalando, Espadrilky Moleca.

 

A jen tak mimochodem: V období babího léta se prostě užije ještě spousta letního oblečení. Promyšlenou kombinací se dá den maximálně užít. Vrstvit, přidávat zahřívací vrstvy, nezavrhnout letní barvy. Preferuji pohodlí, kvalitní materiály a variabilitu.