Dubnové dny

Další měsíc končí... Měsíc plný jara, Velikonoc, květin a jako obvykle jej zakončím měsíčním ohlédnutí za uplynulými třiceti dny.  

Jak se dalo předpokládat, pracovně jsme si moc nepolepšili. Sice máme roční uzávěrku a daně hotové, ale zmatky, které provází měsíční hlášení nám přidaly tolik práce, že se slibované úleva zaměstnavatelům jaksi nekoná.

Z práce nás navíc vytrhávaly rvačky na komíně, které náš pár ustál a uhájil své působiště.

I přes každodenní cvičení už toho mají má záda dost a čtyřměsíční zápřah si vybírá daň. K tomu, asi jako bonus, se mně začal ozývat levý karpál, takže kytka od manžela "jen tak" potěšila dvojnásobně.  

V dubnu jsme vzali mamku na výlet do kláštera v Rajhradě, vydali jsme se na Floru Olomouc a pár radostí jsem si udělala i v našem zahradním centru.

Připravila jsem šatní skříň na jarní dny a pustila sem svěží barevnost.

Malé i velké radosti mně dělala terasa, zahrada a všechna ta jarní květena. Jaro je prostě jedna velká paráda.

Doma to bylo v dubnu hodně velikonoční. Teď už jsou všechna domácí zvířata i vajíčka uklizena, ale k nějakému většímu faceliftu jsem se nedostala. Každou minutu si rezervuje zahrada.

Trouba si jako obvykle moc neodpočinula. Po velikonočním pečení jsem začala zpracovávat zamrazené ovoce a po citronovo - borůvkové bábovce a makovo - švestkovému koláči přibyl ještě citronový koláč s cuketou.

A jen tak mimochodem: Dubnovou nástěnku vyzdobilo "prádlo" od Helenky, jarní kvítí, velikonoční symboly a můj oblíbený verš od Václava Hraběte. 

Mějte krásné májové dny.