Zahrada v březnu a dubnu

Březnové počasí nás napínalo a skoro nebylo co fotit. Byla jsem vděčná za každý zatoulaný květ krokusu. Ale v dubnu už je to jiná. Zahrada se barevně rozzářila, stromy se oblékly do pastelů a ty tulipány... ty se letos opravdu povedly.

  

 

V březnu byly ostříhané suché trvalky a okrasné traviny, ve skleníku uklizeno a parapet se zaplnil vysetými semínky rajčat. S ostatními pracemi jsme čekali na lepší počasí. 

V březnu upoutá mou pozornost každý, byť skoro nepatrný květ. Toužebně vyhlížím sněženky, přepočítávám bledule a očima pomáhám otvírat křehkou krásu čemeřic.

Slunce vyplnilo dubnové dny a odpálilo barevný ohňostroj letošního jara. Čemeřice byly první, které to naplno rozbalily. 

Cibuloviny se nechtěly nechat zahanbit a protože jsem na podzim zasadila množství nových cibulek, moc jsem se na jejich vystoupení těšila. Povedlo se. Narcisy, tulipány, řebčíky,... si zaslouží aplaus na otevřené scéně.

Tricolori.

Vykvetly muchovníky, mirobalán i višeň.

Jarní květy zdobí všechny části zahrady. Je radost se projít a jen tak se koukat. 

Koncem dubna máme ten největší díl jarních prací hotový. Vše je uklizeno, ostříháno, zamulčováno. Semínka zeleniny jsou už v akci, truhlíky plné letniček, mezery po buxusech zaplněné. 

Zbývá vysadit pár ranných brambůrek a skleník naplnit rajčaty, paprikami i salátovými okurkami.

A jen tak mimochodem: Zkontrolujeme ještě pár jarních košíků.

Být eukalypticky soběstačná je můj sen. Nejspíš není moc realistický, ale určitou naději mně dala paní zahradnice. Zavedla mě k vloni vysazenému eukalyptu v obřím květináči. Celou zimu byl venku a teď má skoro dva metry. To prostě musím vyzkoušet. Jeden Eucalyptus gunnii se už vyhřívá na terase.  

A dnešní zahradní novinky zakončíme naším milým zvířátkem, velkým mlsounem a věrným společníkem.