Dubnové dny

Co mně přinesly dubnové dny? Velikonoční měsíc byl všestranně bohatý. Přinesl oteplení, jaro do zahrady, barvy do našeho domu i šatníku a našlo by se toho, co stojí za zaznamenání, ještě hodně.  

 

 

Začátkem měsíce Ondra podnikl se svými spolužáky cestu do Paříže, Londýna, Cambidge a Eastbourne. Od bílých útesů mně přivezl kamínky do sbírky a všechny nás obdaroval anglickým téé.

Po zasloužených nedožitých 24 letech se odebrala do whirlpoolkového nebe naše milovaná pračka. Po dlouhém pátrání a konzultacích ji nahradila nová AEGéčková. Jsem s ní moc spokojená. Je fakt chytrá, prádlo si zváží a zkrátí čas i na polovinu. Využívám i páru, která mocně ulehčí žehlení.

 

Za splnění pracovních úkolů jsme byli pěkně odměněny. Radost jsem si udělala novým parfémem Massimo Dutti. Přibyly i nové baleríny, košile a šatičky. K těm se určitě dostanu v nějakém příštím příspěvku.

Pěkně zabalená objednávka je bonus k radosti uvnitř.

Bavlna v kombinaci se zelenou šalvějí - letní, svěží, nevšední.

Od manželovy maminky jsem dostala kus rodinného stříbra. Mísu a tác z bílého porcelánu, který už něco pamatuje a je pro mne o to cennější. 

 

Konečně jsem se dočkala času šatů, sukní a krátkých rukávů.

 

 

I v dubnu pokračuji v uvolňování místa v mrazáku. Po zpracování zásob ovoce došlo i na bílky. Upekla jsem Biskupský chlebíček a Pavlovu.

 

 

 

Radost jsem měla i z velikonočního pečení. Vše se povedlo, chutnalo.

 

Jaro jsem si užila i při přípravě velikonoční atmosféry u nás doma...

 

... na farmářských trzích, ...

  

 

... načerpala jsem spoustu inspirace v zahradnictvích, na Floře, ... 

 

 

 

 

... a konečně i na zahradě, kde je jaro přímo hmatatelné.

 

 

A jen tak mimochodem: Na mé dubnové nástěnce plánů a snů nemůže chybět spousta jarních květin, mláďátek a vajíček. Doufám, že mne jednou dubnové kroky zavedou k barevným lánům holandských tulipánů. Ty bych jednou ráda zažila.

Mějte láskyplný máj.

 

Zahrada v březnu a dubnu

Březnové počasí nás napínalo a skoro nebylo co fotit. Byla jsem vděčná za každý zatoulaný květ krokusu. Ale v dubnu už je to jiná. Zahrada se barevně rozzářila, stromy se oblékly do pastelů a ty tulipány... ty se letos opravdu povedly.

  

 

V březnu byly ostříhané suché trvalky a okrasné traviny, ve skleníku uklizeno a parapet se zaplnil vysetými semínky rajčat. S ostatními pracemi jsme čekali na lepší počasí. 

V březnu upoutá mou pozornost každý, byť skoro nepatrný květ. Toužebně vyhlížím sněženky, přepočítávám bledule a očima pomáhám otvírat křehkou krásu čemeřic.

Slunce vyplnilo dubnové dny a odpálilo barevný ohňostroj letošního jara. Čemeřice byly první, které to naplno rozbalily. 

Cibuloviny se nechtěly nechat zahanbit a protože jsem na podzim zasadila množství nových cibulek, moc jsem se na jejich vystoupení těšila. Povedlo se. Narcisy, tulipány, řebčíky,... si zaslouží aplaus na otevřené scéně.

Tricolori.

Vykvetly muchovníky, mirobalán i višeň.

Jarní květy zdobí všechny části zahrady. Je radost se projít a jen tak se koukat. 

Koncem dubna máme ten největší díl jarních prací hotový. Vše je uklizeno, ostříháno, zamulčováno. Semínka zeleniny jsou už v akci, truhlíky plné letniček, mezery po buxusech zaplněné. 

Zbývá vysadit pár ranných brambůrek a skleník naplnit rajčaty, paprikami i salátovými okurkami.

A jen tak mimochodem: Zkontrolujeme ještě pár jarních košíků.

Být eukalypticky soběstačná je můj sen. Nejspíš není moc realistický, ale určitou naději mně dala paní zahradnice. Zavedla mě k vloni vysazenému eukalyptu v obřím květináči. Celou zimu byl venku a teď má skoro dva metry. To prostě musím vyzkoušet. Jeden Eucalyptus gunnii se už vyhřívá na terase.  

A dnešní zahradní novinky zakončíme naším milým zvířátkem, velkým mlsounem a věrným společníkem.