Esterházy a Széchenyi

V minulém maďarském příspěvku jsem vás vzala do Šoproně, která bezpochyby stojí za návštěvu. Vyplatí se porozhlédnout se i po okolí a navštívit dva zajímavé zámky, se kterými jsou spojena jména dvou významných maďarských rodů. 

Začátkem adventu jsem na blogu představila večerní zámek Esterházy s krásnou vánoční výzdobou. Dnes se k němu vrátíme a prohlédneme si tuto okázalou stavbu za denního světla. 

Zámek rodiny Esterházy se pyšně vypíná ve Fertődu vzdáleného od Šoproně 30 km. Pro svou velkolepost se mu říká maďarské Versailes. V polovině 18. století jej dal postavit princ Miklos Esterházy. 

Téměř 30 let na jeho dvoře působil Joseph Haydn a právě tady poprvé představil mnohá svá díla. 

Zámek, který by se vyrovnal královskému dvoru, je největší a nejpompéznější barokně - rokokový zámek Maďarska. Bujaré oslavy byly na denním pořádku. Hosty zámku byly významné osobnosti včetně Marie Terezie. 

Jak praví Wikipedie, v roce 1773 navštívila Fertőd císařovna Marii Terezie. A prý jen tak na okraj poznamenala, jak krásně musí zámek vypadat, když ho pokryje sníh. Miklós Esterházy nelenil a přes noc pro ni vytvořil iluzi zimy. Přikázal poddaným, ať posypou okolí zámku solí. Pokryl také cesty a císařovna se po nich projela na saních.

Dnes se v zámku nachází muzeum se sály s bohatou zlatou výzdobou, nástěnnými malbami, gobelíny a sbírkou nábytku i porcelánu.

Zámek je i důležitým kulturním střediskem. Má zde sídlo organizace zabývající se životem a dílem Josepha Haydna. Rakouský hudební skladatel zde žil a tvořil asi polovinu svého aktivního období. 

Nádvoří vyniká pestrobarevnými obrazci květinových záhonů a trávníků. Nechybí fontány a sochy. Je odsud bezplatný vstup do vysoké a mistrovsky vymalované kaple.

Zámkem lze projít do zdánlivě nekonečného parku. Miklós Esterházy pro něj kdysi vyčlenil plochu o rozloze 300 hektarů, což odpovídá asi 600 fotbalovým hřištím a přesahuje i velikost parku vídeňského Schönbrunnu. 

Vysoké dřeviny jsou sestříhané do zelených homolí, které v době naší návštěvy doplnily světelné sochy.

 

Součástí parku je růžová zahrada, Sala Terrena, oranžerie a vodárenská věž. 

Jen 15 km od Fertődu stojí ve vesnici Nagycenk další zajímavá stavba - elegantní zámek Széchenyi. 

Kdo navštívil Maďarsko, určitě mu neuniklo, že jméno Széchenyi nesou hlavní městská náměstí, významné ulice, termální lázně i mosty. 

Rodina Széchenyiů, sloužila své zemi po generace. Széchenyiové dosáhli zásluh jako politici, státníci, velekněží i vojáci a na základě toho jim byl udělen hraběcí titul. Rodinný statek založil v roce 1697 uherský arcibiskup György Széchenyi. Panství zdědil jeho bratr Lőrinc a poté jeho potomci. Od té doby se jméno Nagycenk stalo úzce spojeným s rodinou Széchenyiů.

Hraběte Istvána Széchenyho, pokrokově smýšlejícího šlechtice a reformátora zaostávajících Uher v 19. století, považují Maďaři za jednu z největších osobností svých dějin.

Z jeho iniciativy a s jeho podporou byla založena Maďarská akademie věd, začala regulace Dunaje a Tisy, byl vybudován Řetězový most v Budapešti, na Balatonu začal jezdit přepravní parník, nastal rozmach železnice a byl oživen chov koní. Již za svého života byl označován za "Největšího Maďara".

Ze svého panství vytvořil příklad vzorového hospodářství. Pro chov koní nechal přivézt z Anglie plemenné koně. Celý zámek byl přestavěn a vybaven technickými novinkami, jako je plynové osvětlení a splachovací toalety. Palmový skleník opatřil podlahovým vytápěním a zámecký park byl upraven v anglickém stylu.  

Zámek rodiny Széchenyiů z 18. století je nyní domovem Pamětního muzea Istvána Széchenyiho. Uvnitř starobylých hradních zdí se na několika patrech nachází interaktivní expozice. Výstava představuje historii rodiny a život vynikající osobnosti vzestupu národa Istvána Széchenyiho. 

Součástí zámku je hřebčín a má tady provoz i zámecký hotel. 

Stejně jako zámek i okolní park byl obnoven. Před hlavní budovou se rozprostírá barokní francouzská zahrada s rostlinami podle původních plánů z 19. století. V blízkém anglickém přírodním parku se pak nachází staleté skvosty rostlinné říše.

Nádherná je kavárna s litinovými detaily vytvořená z původní zimní zahrady, zvoucí k posezení u kávy a cukrářských specialit.

Může se hodit:

Adresa: Esterházy kastély, Joseph Haydn utce 2, Fertőd 

Více informací najdete tady.

Adresa: Széchenyi kastély, Kiscenki utca 3, Nagycenk

Vše důležité najdete zde.

U obou zámků lze za pár korun zaparkovat na přilehlém parkovišti. Doporučuji mít pár forintů v hotovosti.

A jen tak mimochodem: Nám se v západním Maďarsku moc líbilo a určitě se budeme vracet. Pokud tento kout Maďarska znáte, budu ráda za vaše tipy na další zajímavá a poznáníhodná místa.

ROSA COELI

Dnes tu mám tematickou báseň mého oblíbeného Jana Skácela. Všude je bílo a vzpomněla jsem si na jednu křehkou krásu Skácelových veršů.

Jan Skácel

ROSA COELI

Na celém světě není tolik ticha

jako když sněží v Dolních Kounicích

a probořenou střechou katedrály

snáší se k zemi bílý sníh

Slavík tam zpívá v létě celou noc

a němá luna na cimbálek hrá

stříbrný nástroj který nemá strun

pod volným nebem v troskách kláštera

Ty holé zdi tu stojí po staletí

kde byla dlažba dávno roste pýr

z přadena touhy panna odmotává

a nad hlavou jí létá netopýr

Když odmotala všechnu hebkou přízi

složila ruce v klín a zatajila dech

na nebi zvolna zhasínají hvězdy

a netopýr jí usnul ve vlasech

A co jsou staletí a co je vlastně věčnost

než ve vesmíru opuštěný kout

Ve studni času utopil se okov

na dno té studny nelze dohlédnout

A jen tak mimochodem: Do Dolních Kounic to nemáme daleko, ale tento zapomenutý kout jižní Moravy mně stále nějak uniká. Doufám, že to letos konečně napravím a nechám se vtáhnout do tajemného kouzla kláštera ROSA COELI.

Šoproň - město nejvěrnější

Šoproň je pro svou krásu a množství historických památek nazývána perlou západního Maďarska. Starobylé královské město leží u Neziderského jezera v těsné blízkosti hranic s Rakouskem a pyšní se titulem "civitas fidelissima" – "Nejvěrnější město". Minout toto kouzelné místo by bylo určitě škoda. 

 

 

 

My jsme se sem a do okolí vydali v říjnu na prodloužený víkend a hned nás Šoproň tak okouzlila, že se nám ani nechtělo pokračovat.

 

  

 

 

O maďarské město Šoproň měli zájem Rakušané i Turci. V Šoproni si ale moc diktovat nedají a pokaždé si poradí po svém, i když cena nebývá nízká. Dokázali odradit nájezdníky mohutnými hradbami, ale i hojnými dary. 

 

  

Kostel sv. Jiřího

 

A i když leží jen kousek od Vídně a prosperujícího Rakouska, zůstali obyvatelé v době, kdy vznikaly moderní státy, raději doma v Maďarsku. Město všechny dějinné zvraty zvládlo bez šrámů a rozhodně stojí za návštěvu.

 

 

  

Věž evangelického kostela.

 

Šoproň má velmi dlouhou a bouřlivou historii. V době tureckých nájezdů bylo toto město jediným, které Turci neobsadili. Legenda vypráví o starostovi, který vybral od měšťanstva finance a turecké velitele upozornil na mohutné hradby města a přesvědčil je, že udělají líp, když přijmou jeho dary a nebudou se o dobývání města pokoušet. Turci poslechli a tak Šoproň zůstala bohatým a bezpečným městem v době, kdy ostatní uherská města trpěla bídou. 

 

  

 

 

V roce 1678 Šoproň vyhořela a následná přestavba dala městu na první pohled barokní kabát. Tento dojem je jen zdánlivý, protože středověký charakter města je stále silně patrný a na řadě míst i díky citlivé renovaci z barokních fasád vystupují původní gotické stavební prvky.

 

 

  

 

 

Dlouho se o město tahali Rakušané s Maďary. Po 1. světové válce mělo město na základě Trianonské smlouvy připadnout Rakousku. Obyvatelé Šoproně a okolí se ale vzbouřili a na základě referenda v roce 1921 rozhodli, že chtějí patřit k Maďarsku. Šoproň si tak vysloužila přezdívku "nejvěrnější maďarské město". 

 

Vlajka věrnosti.

 

Fontána věrnosti.

  

Přestože Šoproň patří mezi nejzajímavější turistická místa v Maďarsku, nemá zdejší turismus tak masový charakter, aby rušil pomalé tempo vnitřního města. 

 

 

 

Hlavní městský bulvár, který obklopuje historické centrum Belváros, je plný obchodů, restaurací a rychlého moderního života. Jakmile ale překročíme linii původních hradeb, ocitneme se v jiných časech. 

 

  

Festö köz 

 

Překvapí, že zde nejsou téměř žádné obchody a jen minimum kaváren. Převažují muzea, kostely, kláštery, dvě středověké synagogy a historické domy, ve kterých lidé skutečně žijí.

 

Palác Esterházy, kde byl častým hostem Joseph Haydn, dnes hostí Ústřední hornické muzeum.

  

Kostel sv. Judá Tadeáše

  

 

 

Vnitřní historické město je kompaktní a na jeho zběžnou prohlídku nám stačí pár hodin. Belváros má tvar podkovy a středověké rozvržení ulic a domů je dodnes obehnáno v několika místech zbytky hradeb, jejichž části pocházejí ještě z římského období. 

 

  

  

  

  

V Šoproni dnes žije téměř 60 000 obyvatel, ale v historickém centru panuje příjemný klid a těžko si lze představit, že právě tady bylo kdysi jedno z nejrušnějších obchodních středisek. Procházela tudy totiž významná obchodní trasa, tzv. Jantarová stezka, spojující sever Evropy se Středomořím.

 

Památník obětem maďarské revoluce v roce 1956 na Széchenyi tér.

 

Po požáru byla do dnešní podoby upravena nepřehlédnutelná Požární věž, která začala sloužit jako požární hláska. Ta se svou výškou přes 60 metrů dominuje městu a z ochozu, po kterém kdysi obcházeli hlídači, se nabízí nezapomenutelný výhled nejen na spleť městských uliček, ale i na okolní Lőverské vrchy.  

 

  

  

 

 

Požární věž byla postavena na zbytcích římské brány, horní část je už barokní. 

 

  

  

Připomínka sedmistého výročí založení města.

 

Ve městě se nachází přes 100 památek a více než 240 chráněných domů. Téměř každá stavba má památeční desku připomínající významné obyvatele nebo výjimečnost stavby. 

 

 

 

Z těch nejvýznamnějších památek je to třeba budova radnice na hlavním náměstí Fő tér, postavená v roce 1896 u příležitosti výročí tisíce let od příchodu Maďarů do vlasti. 

 

 

 

Na náměstí nejdříve zaujme krásný barokní sloup Nejsvětější Trojice a kostel zasvěcený Panně Marii zvaný Kozí kostel, který býval v minulosti místem korunovací. Jméno dostal podle rodiny, která věnovala peníze na jeho stavbu. Ale může být i něco na legendě, která říká, že kostel byl prý postaven na místě, kde koza našla poklad.

 

 

 

 

 

Na náměstí se zastavíme u domu rodiny Stornů s barokní fasádou. Pamětní desky prozrazují, že tu kdysi nocoval významný maďarský politik István Széchenyi či virtuóz Ferenc Liszt. Stormův dům (č.8) má středověké kořeny, ale zaujme především původními interiéry a sbírkou starožitností, kterou zde v 19. století založil švýcarský restaurátor a sběratel umění Ferenc Storm. 

 

 

 

Sousední Generálský dům je znám také jako dům rodiny Lacknerů – to podle starosty města Krystofa Lacknera, který město zachránil před nájezdem Turků.

 

 

 

Vedlejší dům Fabriciů přibližuje život v Šoproni 17. a 18. století., najdeme zde zachovalé interiéry s množstvím hmotných památek. Stopy po Římanech i Keltech se ukrývají v podzemí domu.

 

 

Új utca znamená v překladu Nová ulice, ale jde o jednu z nejstarších ulic ve městě s několika zajímavými stavbami.  

 

  

 

 

Ve středověku se v Šoproni nacházela významná židovská komunita a dodnes tu lze navštívit Starou synagogu, jednu z nejstarších v Evropě, pocházejících z doby kolem roku 1300. Od hlavní silnice je mírně zastrčena, protože v době jejího vzniku nekatolické modlitebny nesměly stát přímo u hlavní ulice.  

 

 

 

Pro Šoproň je typické, že místní do svých domovů nechávají nahlédnout prostřednictvím otevřených domovních vrat. Vstupujeme tak do malebných historických dvorů a průchodů, které nesou stopy každodenního života a jsou vyzdobeny množstvím opečovávaných květin. 

 

  

 

 

 

 

Nová ulice ústí do malebného náměstí Orsolya tér, kterému vévodí kostel sv. Uršuly patřící mezi nevzácnější stavební památky 19. století. Před kostelem stojí studna sv. Marie. 

Místo se silnou atmosférou, neuvěřitelným klidem a jakousi přirozenou vznešeností si budu dlouho pamatovat.

 

  

 

  

 

Ve městě nalezneme několik pozůstatků ještě z dob Římanů, kteří zde v místech původního keltského osídlení založili v 1. století město Scarbantia. Až do 4. století bylo město významným centrem provincie Panonia. Fórum se nacházelo v místech dnešního náměstí Fó tér. 

 

 

 

 

Dalších památek jsou ve městě desítky. Ovšem nejen díky nim je Šoproň vyhlášená. Svou slávu si získala také díky červenému vínu Kékfrankos (Modrá frankovka). Temně rudým hroznům se na kopcích v okolí města náramně daří a pěstuje se tu už od nepaměti. Šoproňský vinařský region je jedním z nejstarších v zemi, založili ho tu již Keltové kolem roku 300 př. n. l. 

 

Cézar Pince je nejznámější vinárna Belvárosu.

 

Víno si zamilovali i vojáci Napoleonovy armády a traduje se, že právě jim víno vděčí za svůj název. Vojáci totiž za víno platili ve francích a ty "modré" měly nejvyšší cenu. Proto na vojáky majitelé vinných sklípků volali "kék frankos" – "modré franky". 

 

Může se hodit:

 

V historickém centru není moc možností k občerstvení se, ale jeden tip mám. Na oběd jsme zašli do doporučované restaurace Graben Bistro & Café hned u hradeb a parkoviště. Líbilo se nám sezení u stolků ve dvoře domu, rychlá obsluha i výborné maďarské speciality za příznivé ceny.  

 

Parkovali jsme u hradeb na Parkoló Várkerület jen pár kroků od Požární věže.  Parkoviště není velké a je dost využívané, ale místo jsme našli. Platili jsme asi 25 Kč za hodinu.

A jen tak mimochodem: Na závěr tu mám malý kvíz. Uhádnete na první dobrou, ke kterému českému městu je Šoproň přirovnávána?

Je to město s historickým centrem plným malebných uliček.

Kdepak máme (skoro) dvojče této věže?

Další nápověda.

Ano, Šoproň je často nazývána maďarským Krumlovem. Jen tu potkáte nesrovnatelně míň turistů než v přecpaném Krumlově. Historické jádro Šoproně se nestalo skanzenem, kde hotely, penziony a turistické obchody vytlačují běžný život. Nezbývá než přijet a přesvědčit se.