Další měsíc vrchovatě naplněný prací končí. Roční uzávěrka a daně jsou pro nás už minulostí a ani si nestihneme pořádně odpočinout a stojí před námi nové úkoly. Ještěže existuje jaro, přinášející s sebou tolik příjemných novinek.
Kromě slunečních paprsků, prvních květů a jarních kabátků nám udělal velikou radost první navrátilec. Tentokrát si dal na čas a objevil se až 27. března. Na společnost ještě čeká a čas si krátí opravou rodinného hnízda. Přes zimu se mu tam nakufrovaly straky a je třeba jarního úklidu.
Ohlížím se za uplynulými jedenatřiceti dny a sama jsem překvapená, kolik jsem toho stihla. Hned začátkem měsíce jsem absolvovala moc příjemnou záležitost, jakou byl workshop na jarní věnec. Kromě věnce jsem si přinesla i žlutou růži.
Velmi příjemná a inspirující byla i návštěva květinářství La Plevela.
K svátku ode mne manžel dostal lístky na divadelní představení Záskok Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Sice by mohl hercům napovídat, ale vidět představení live je úplně jiný level než v televizi. Pan Svěrák sklidil obrovský potlesk, ve svých 89 letech vše ustál a odehrál naprosto s přehledem. Má náš obdiv.
Společně jsme podnikli i výlet na Kopec Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka. Nebyla to žádná velká dálka, ale odpoledne bylo moc příjemné. Počasí přálo, kopec jsme po vlastní ose zdolali a stavba má zvláštní kouzlo.
S dcerou jsme si udělaly holčičí jízdu a zašly do kina na čtvrtý díl Bridget. Nečekejte třeskutou komedii tak, jak tomu bylo v předchozích dílech. Víc je to dojemný příběh o ztrátě milovaného manžela a otce a o nových začátcích. Na čtyřku jsme šly s obavami o kvalitu, ale film se dá doporučit. Život není vždycky k popukání.
![]() |
Nová holka v našem týmu. |
Synka máme na cestách. Dnes poslal pozdrav z Paříže a pokračuje do Londýna. Neuvěřitelně se ty školní výlety proměnily. Kdyby mně ve dvaceti někdo řekl, kam budou se školou jezdit mé děti, rovnou bych ho poslala k Chocholouškovi. Můj jediný zahraniční školní výlet byl do Bratislavy, ale tenkrát to ještě nebyla cizina. Ach jo...
Tradičně jsem si užila pečení nasladko i naslano. Při vyprazdňování mrazáku peču ovocné táče, bublaniny, muffiny a velký úspěch měla i buchta s rebarborovým pyré.
Vyzkoušela jsem slané croissanty a oprášila recept na bezchybné kynuté těsto.
Nezahálím ani na zahradě a terase. Uklízím, stříhám, sázím. Odměnou jsou úžasné jarní barvy a vůně prvních křehkých květů. Jak moc pěkně v komentářích napsala paní Eva, jsou to statečnice. No, posuďte sami... už mají za sebou první jarní bouřku i s kroupami.
Doma jarně zdobím zvolna, po chvilkách. Zatím jen tak lehce. V dubnu očekávám invazi zajíčků, slepiček a určitě se najde i nějaký beránek. Velikonoce jsou letos až koncem dubna, tak aby nám to nezevšednělo. Věnec ale nesmí chybět.
A jen tak mimochodem: Na březnové nástěnce tentokrát není žádný cestovatelský sen. V březnu nemám potřebu cestovat. Chci si užít jaro doma, na zahradě, na terase. Cítit svěží vzduch, vůni hyacintů, cestou do práce slyšet ranní ptačí budíček, ochutnat první lístky medvědího česneku a vidět nezaprášenou zelenou trávu, křehké bílé sněženky, zářivě žluté krokusy,... kdo by nechtěl?