Slané koláče

Víkendová večeře, letní oběd, pohoštění pro návštěvu? Kynuté slané koláče jsou velmi dobrá a chutná varianta. Pekla jsem podle Víkendového pečení a jako obvykle se recept povedl a chutnal nám. Chtěla jsem zjistit, zda budou koláče dobré i druhý den a za studena, ale neměla jsem šanci, zmizely okamžitě.

Slané kynuté koláče

Těsto:

260 g hladké mouky
půl kostičky čerstvého droždí (asi 20 g)
100 g strouhaných vařených brambor
1 ČL krupicového cukru
7 g soli
100 ml mléka
50 g oleje
1 vejce

Těsto připravím v pekárně. 

Příprava bez pekárny: Do mísy prosejte mouku se solí, přidejte droždí, strouhané brambory a promíchejte. 

Vejce rozšlehejte a asi třetinu si odložte stranou na potření koláčů. Ke zbytku vajíčka přidejte vlažné mléko, lžičku cukru, olej a promíchejte. Vlijte do mísy s moukou a vypracujte hladké a nelepivé těsto.

Zakryjte fólií a nechte na teplém místě kynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem. Mezitím si připravte náplň.

Náplň do koláčů:

200 g čerstvého sýra (Lučina, Palouček,...)

1 cibule
150 g anglické slaniny (nebo šunky)
100 g strouhaného sýra
sůl, pepř
směs semínek na posyp
kousek másla

Cibuli na kostičky krátce orestuji na másle. Sýr našlehám a vmíchám vychladlou cibuli. Podle potřeby osolím.

Vykynuté těsto rozdělím na 12 kousků, na podsypaném vále každý vyválím do kuličky a nechám 10-15 minut znovu nakynout.

Pak každý kousek vytvaruji do placičky, přenesu na plech s pečícím papírem, okraje pomažu rozšlehaným vajíčkem s kapkou mléka a posypu semínky. Do středu koláče dám velkou lžíci sýrové náplně, obložím slaninou a posypu sýrem.

Peče se v troubě vyhřáté na 200°C  (horní/dolní ohřev) asi 16-18 minut. Já jsem pekla trochu déle - do zlatova. Nechám krátce vychladnout a podávám.

A jen tak mimochodem: Ke kávě, svačině nebo snídani něco sladkého? Letní rychlovku? 

Muffiny s ricottou a zahradním ovocem

2 vajíčka

120 g krupicového cukru

1 PL vanilkového cukru

120 ml oleje

125 g ricotty

Šťáva z 1 citronu nebo pár kapek citronového oleje

160 g polohrubé mouky

1 kypřící prášek do pečiva

200 g ovoce  - buď jednoho druhu, nebo směs (já jsem měla po 50 g rybízu, jahod, muchovníku a borůvek)

 

V míse vyšlehám vajíčka s cukry do pěny. 

Zašlehám olej, ricottu, citronovou šťávu a nakonec mouku s kypřícím práškem. Vymíchám hladké těsto, kterým naplním formu na muffiny vyloženou papírovými košíčky asi do 2/3 výšky.

Do košíčků na těsto rozdělím ovoce (omyté, osušené, a pokud je velké, tak pokrájené na menší kousky) a přikryji zbytkem těsta. 

Peču ve vyhřáté troubě na 180°C asi půl hodinky. Před podáváním popráším moučkovým cukrem.

Červnové dny

Jak čas běží, přináší dny vzpomínky hodné i ty druhé. Letošní červen byl stejný. Dny, kdy o stres nebyla nouze, plné práce a vysokých teplot, střídaly dny milé a pohodové. Jen těch zážitkových okamžiků mohlo být více. 

V práci stále bojujeme s hromadným hlášením. Z pěti měsíců máme odeslané čtyři. Leden se nám kvůli jedné osobě nedaří protlačit, ale ono to nakonec nějak dopadne. To bude vyřízena ta technická část. Co se bude dít, až se všechny ty informace dostanou tam, kam mají, na to jsem moc zvědavá.

Začátkem června jsme s manželem oslavili stříbrnou svatbu. Svatební cestu jsme museli zrušit a doufám, že se na ni letos ještě dostaneme. Dostala jsem velikou krásnou kytici a zelenou radost na terasu. Děti jsme pozvali na oběd do rodinné restaurace v Moravském krasu a všichni jsme si moc pochutnali. Já jsem si dala punkevního pstruha.

Ve slevách jsem si dokoupila pár krásných kousků na dovolenou, v Action a TEDi jsme pořídili letní/prázdninové nezbytnosti a mám i pár tajných dárků k dceřiným narozeninám.

Mé krevní testy nedopadly úplně supr - čupr a spoustu červnového času jsem strávila po různých vyšetřeních. Po dietě a suchém červnu se výsledky začínají zlepšovat, ale jak už to tak bývá, práce se sama neudělá a na velké výletování nebyl čas, nálada a nakonec ani teplota. Aspoň jsem si udělala radost dobrou kávou a ochutnala jsem Matchu. Za mě dobrý. 

Ondra začátkem měsíce absolvoval se svými spolužáky vodácký kurz. Sjeli Vltavu od Vyššího Brodu až po Zlatou Korunu. Počasí měli jako v dubnu, ale i tak přijeli rozchechtaní se spoustou zážitků. Do Krumlova jejich konvoj padesáti zelených kánoí dorazil bez ztrát a večerní město je odměnilo půvabným kouzlem.

Doma se objevovaly červnové symboly - levandule, jahody, růže. Růžovou moc nemusím, ale k červnu se hodí jako k žádnému jinému měsíci.

Stejně tak v kuchyni. Rebarborové a jahodové koláče i knedlíky nemohly chybět.

Velká červnová radost byla zahrada a balkonové rostlinstvo. Poslední týden, včetně dnešního dne, máme stále hodně přes třicet stupňů a zahrada bojuje a statečně kvete. Příroda je mocná čarodějka. Pár mých oblíbenců...

 

Smekám před strážnickým lidem a divím se, že ten, který se narodil a vyrostl v blízkém okolí neví, že si zdejší hned tak nenadělají do gatí.

A jen tak mimochodem: Červnovou nástěnkou se prolínají jahody, růže, s levandulovým výletem do sladké Provence. Letos to zase nevyšlo, ale naděje zůstává.

Mějte krásné letní dny, odpočívejte, nabírejte síly, užívejte sluníčka, moře, hor i romantických měst.            A už žádné zdravotní komplikace!!! 

Zahrada v červnu

 ... je rozkvetlá a vyprahlá. Kdepak globální oteplování, to skutečně nehrozí. Jen té přírodě se to nedalo vědět. 

Začátkem června jsme málem přitápěli a koncem měsíce trháme teplotní rekordy. Nedostatek vláhy způsobil menší růst zelené hmoty, letos je všechno tak nějak menší, nižší. Rozžhavené dny zase zkracují dobu kvetení. Na trávníku se objevují suchá místa a vše uzalévat začíná být problém.

Statistiku si nevedu, ale připadá mně, že všechno kvete a dozrává rok od roku dřív. Letošní růžová sezóna prvního kvetení už skoro končí. Ale povedla se.

I klematisy pomalu odkvétají. Nejvíc se předvedl modrý klematis Lawsoniana, a to i přes ztížené podmínky při rekonstrukci terasy.

Do kvetení se pustily první hortenzie. Kvete popínavá, dubolistky a Annabellky.

Květy se pochlubily i stromy a keře - rododendron, letní magnolie, tavolníky,... Skoro celý červen zahradu zdobila svými sněhově bílými květy svída Milky Way. Kvetení ukončily poslední horké dny.

Červen je měsíc, kdy začínají kvést letní trvalky. Pivoňky, levandule, kakosty, karafiátky, mavuně, rozrazil, kopretiny,... Snad očekávané ochlazení prodlouží jejich parádu. Už je na času ostříhat odkvetlé květy, ale v tom horku mě to ani nebaví ani netěší.

Daří se i letničkám v nádobách. Až se divím, že se v nich neuvařily.

Do vázy už začínám stříhat jednoletky - černuchu a cínie. Jiřiny vůbec nerostou, jsou stále nízké, asi se jim tento způsob léta vůbec nelíbí. 

A jen tak mimochodem: Zahrada vydává letošní úrodu jahod, rybízu, muchovníku, okurek a papriky. Na rajčata si ještě musíme počkat, ale blíží se to...