Májové dny

Letošní květen uběhl tak rychle... ani se nechce věřit, že je dnes poslední májový den. Byl to měsíc plný událostí, práce i milých setkání. 

Hned první májový den jsme fandili Ondrovi na trase jeho dvanácti kilometrového závodu. Jeho cíl byl zlepšit si čas a to se mu povedlo.

 

Svátek matek mám ráda. Bezpochyby každé mamince udělá radost, když si na ni ta nejmilovanější bytost vzpomene. Děti nemusí vždy rodičům rozumět, pochopí je většinou až se sami stanou rodiči. S mamkou můj vztah nebyl ideální, výrazně se změnil právě až po příchodu dětí.  

 

 

 

V květnu jsme měli milou návštěvu. Po letech jsme se potkali s bývalou kolegyní z mého prvního zaměstnání a jejím manželem. Bylo to velmi příjemné odpoledne. Jsem ráda, že jsme se viděli, chutnalo jim u nás a těším se na nové recepty z kuchařky, kterou jsem dostala.

 

 

Pro návštěvu.

Toulání Slováckem...

 

Z našeho městečka...

 

 

Parkové louky máme letos do fialova.

Rozkvetl i plakátovací sloup.

Kromě pracovních příprav na Flexinovelu Zákoníku práce jsem začala dávat jasnější obrysy naší letošní dovolené. A to nejen v šatníku...

 

 

 

 

Zahradní sezóna začíná i v kuchyni. První rebarborové a jahodové dobroty už jsou tady.

 

Naslano jsem pekla šnekový koláč a opět jsme si zopakovali náš oblíbený sýrový koláč z Kypru.

 

V květnu je na zahradě plno práce. Kromě péče o trávník, keře a trvalky je třeba máknout v užitkové zahradě, ve skleníku, osadit truhlíky letničkami a zvelebit terasu.

Doma už není po Velikonocích ani památky, ale jarní atmosféra přetrvala.

A jen tak mimochodem: V květnu je na nástěnce hodně zeleno. Pokud v dubnu ještě někdo pochyboval, tak v máji je všechno už 100% zelené a září tou nejzelenější barvou.

Taky toho hodně kvete. Rozkvetly tu louky i trvalkové záhony. Z košíků se kutálejí májová koťata.

A proč Božena? Žena, matka, osobnost. Tak proč ne?

Nezapomínám poděkovat. Myslím na svou lásku snídaní do postele. Těším se na cesty. Balónem to asi nebude, ale na Flower Show do Chelsea bych jela strašně ráda. Kdo se přidá?

Zahrada v květnu

Letošní mimořádně chladný a mrazivý květen zpomalil vývoj zahrady. Při srovnání s loňskými fotkami toho kvete míň a zpoždění je znát v každého koutu zahrady. Dobrá zpráva je, že na rozdíl od loňska mrazíky tentokrát neudělaly žádné škody. 

Jako každé jaro jsem i letos přesazovala to, čemu se jinde nedařilo nebo co se mně na stávajícím místě přestalo líbit. Rýč byl můj věrný průvodce dubnem i květnem. Dost jsem pobavila manžela, když jsem v pátek večer prohlásila, že už mám hotovo a jsem spokojená. V sobotu jsem si to šla prohlédnout a objevila jsem asi dvacet dalších kytek, které nutně potřebovaly přesadit. O zábavu bylo postaráno. 

Z gruntu jsem nic nepředělávala, jen bylo třeba zlikvidovat housenkami zničené buxusy a volná místa osadit něčím trvanlivějším. Přesadila jsem sem pieris z květináče, který mu už byl malý i pár velkých trvalek. Dokoupila jsem blýskavku a růžovou hortenzii Annabelle. Už se těším na květy.

Trvalek mám dost z předešlých let a pěkně se rozrůstají. Jen kdyby jim dali pokoj slimáci a lalokonosci. Statečně bojuji hlísticemi a sběrem. Trvalky se mně už začínají odměňovat svými květy.

Květy se chlubí i na jaře kvetoucí keře. Dřín si letos po loňské lavině květů dává pauzu, ale zdatně jej zastupují tavolníky, kalina, dřevitá pivoňka i rododendron.

Zahanbit se nedají klematisy s vistárií.

Téměř celý květen mne na zahradě vítala jarní květena.

Mám ráda zákoutí, která právě nehýří barevnými květy, ale i tak stojí za obdivné zastavení.

 

Kus práce jsme odvedli i v užitkové části zahrady a skleníku. Nejsme velcí sedláci, ale bez ranných brambor a rajčat plných chuti z vlastní sklizně si už léto snad ani nedovedeme představit. Překvapují mě jahody, mají nasazeno k nevídané úrodě a už se začínají červenat.  

Od podzimu zkoumám, co se to tady vysemenilo a už je jasno. Černucha je to.

A jen tak mimochodem: Jako správný zpravodajský kanál přináším zvířátko na konec. Jakmile se jde fotit, náš model je v pohotovosti.