Poetika jara

Jaro je velmi poetické období plné lásky a zamilovanosti. Můj zřejmě nejoblíbenější veršotepec pan Jan Skácel nám o tom povypráví... umí to skutečně jedinečně.

 

 

Jan Skácel

Píseň o srdci

V malinkém krámku ve kterém čas dříme

půvabná prodavačka řekla mi

dobrý den pane čím vám posloužíme

hlas měla jako hedvábí

a když jsem pravil že chci její srdce

namítla tiše: to se smí?

Srdce můj pane to se neprodává

srdce je přece víc než diamant

ta věc se pane jenom darem dává

já svoje prodat nehodlám

Smekl jsem klobouk opustil jsem krámek

a byl jsem na ulici sám

Ta dívka ale za mnou z krámu vyšla

hedvábným hlasem na mne volala

nermuť se chlapče že jsem byla pyšná

já nechtěla být k tobě zlá

za lásku hochu dám ti svoje srdce

za lásku bych je rozdala

Na tomto světě na prodej je všechno

i čest a sláva všichni o tom ví

jen čisté srdce krásné čisté srdce

na žádném rynku není ke koupi

A jen tak mimochodem: ... ještě jedna aktuální...

Jan Skácel

Březen

V sobotu odpoledne oschnou polní cesty.

Od lesa přijde do dědiny jaro.

Pod paží ponese si skřipky,

prastarý nástroj z trojitého dřeva.

Některý večer pak se ozve v sadech píseň.

A dlouho do noci na jediné struně

neznámý hudebník nám bude vypravovat

tu prostou věc.