Únorové dny

Ráda tato měsíční ohlédnutí zahajuji krásnou kyticí. Únor je sice nejkratší měsíc roku, ale pravidelně se mně schází kytic několik. K mé velké radosti. Ale to jsem už na konci měsíce a začnu pěkně od začátku... 

Na jižní Moravě se má zato, že když je Suchej únor, pije se jen suché víno. Nicméně my jsme už v polovině ledna vynechali všechen alkohol a vydrželi jsme do poloviny února, kdy této nealko akci udělal konec řetězec narozeninových oslav a svátek svatého Valentýna. Projevů lásky v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství, tak proč bychom jej neslavili.   

O jarních prázdninách se děti vystřídaly v marodění a já jsem se po další sérii školení zabořila ještě hlouběji do daní. Stihli jsme na našem maloměstském náměstí podpořit slušnost a odvahu. Je to to nejmenší, co můžeme udělat. 

Sledovali jsme olympiádu v Itálii a fandili (nejen) našim. Vysoce postavenou úřednici milánské prefektury jsme zvolili stínovým olympijským maskotem. Nikdy nepochopím, proč si toto ženy (krásné a inteligentní) dělají.  

Manžel nás vyvezl do okresního města, kde je TEDi i Action. S dcerou jsme nakoupily ke spokojenosti.  

Dobroty na Velikonoce, piniové oříšky a přílohy typu: nula % všeho.

Pár drobností pro radost.

Utěrky z mikrovlákna a uzaviratelné boxy.

Uložila jsem do nich pekařské potřeby, formičky a vykrajovátka.

Koncem měsíce slavím narozeniny doma i v práci. Moc děkuji za krásné dárky i za čas, který mně mí milí věnovali.   

Dárek od manžela pro mé blogování.

Krásné, voňavé, zlaté...

Radosti od kolegyň a Helenky, mé spřízněné blogerské duši. 

V únoru jsem si užila trouby do sytosti. Upekla jsem pizza muffiny. 

Sušenkovala jsem nasladko i naslano.

Ze zbytků čokolád vyrobila domácí čokoládové střepy.

K Valentýnu jsem upekla zamilovanou Pavlovu...

... a k narozeninové oslavě jsem si upekla čokoládovo - vanilkový dort s jahodovým vkladem. Recept sem určitě přidám, neboť je opakováníhodný.

Doma jsem si užila barev roku i dárků k narozeninám.

Navzdory názoru, námi všemi milovaného a obdivovaného ministra, že klimatická krize skončila, si počasí dělá co chce. V půlce února napadlo u nás tolik sněhu, že víc jsme tuto zimu snad ještě neměli.

Za týden se už objevily první bojovnice...

... a včerejší nádherný, teplý den mne nenechal sedět doma a posledního února jsem probudila jaro na terase. 

 

Dnes se před námi otevírá březen s příslibem jara, slunečních dnů, zpěvu ptáků a prvních květů. Na jaro se těším vpravdě intenzivně. Užijte si každý jarní detail a i tu nejmenší březnovou radost.

A jen tak mimochodem: Tento měsíc je nástěnka plná mých únorových symbolů. Srdce stokrát jinak, květiny, narozeniny a pár mouder, která stojí za to poslechnout.